„Bůh ví, že v kterýkoli den budete jísti ze Stromu poznání,
otevřou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.“ Genesis 3:5
Co je člověk? Jaký je jeho smysl?
To
jsou otázky, které si klade téměř každý.
(Každý z nás přemýšlí nad tím, kým by mohl být)
Jsou
mnozí, kteří vám slibují spásu. Ale málo je těch, kteří vám slibují něco
většího.
Něco,
co má o mnoho větší smysl.
Božství.
(Každý z nás jako dítě tušil, že nejsme "jenom" lidé...)
„Tehdy
Bůh řekl: Aj, člověk jest učiněn jako jeden z nás…“ Genesis 3:22
(Bůh si vždy přál, aby Adam s Evou i jejich potomci byli
bohy jako On)
Klasická
náboženství jsou založena na myšlence, že člověk je stvořením/výtvorem Boha,
který je vzdálený a "záhadný". Taková náboženství jsou dobrá a
chvalitebná, ale nemají PLNOST.
Neznají
celou Pravdu.
(Lidé se Boha a božství bojí... proč?)
Co
je celá Pravda?
Že
Bůh a Člověk jsou součástí jedné rodiny.
Že
jsou to 2 formy toho samého.
Že
Bůh vypadá jako Člověk.
(Bůh - Oslavený člověk)
„Jsme-li
tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo
vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene…“ Skutky apoštolů 17:29
NEBOŤ BŮH BYL ČLOVĚKEM A ČLOVĚK BUDE BOHEM.
Za
předpokladu, že zná Cestu, jak toho dosáhnout.
(Bůh nám ukazuje Cestu, jak se můžeme stát takovými jako je On)
„ I
stvořili Bohové člověka k obrazu svému, k obrazu Bohů stvořili jej…“ Genesis 1:27
(Jsme obrazy Bohů - jsme jejich zrcadlový odraz)
Friedrich
Nietzsche, duchovní vůdce nihilistů, popiračů Boha a "nadlidí", řekl:"Kdyby bohové byli, jak
já bych snesl, že nejsem bůh! Tedy není bohů."
V
tomto citátu je vidět, jak blízko pravdě byl a jak strašlivě se mýlil.
Hranice mezi Pravdou a Lží je občas tenká. A ještě tenčí je mezi
Pravdou a Nepochopením.
(Bůh zničí veškerou nepravost a falešné teorie o našem původu)
Bůh
není bytost, která by potřebovala lidstvo k uctívání. Není to bytost, která
potřebuje naše modlitby. A není to bytost, která by naši osobnost vytvořila
mávnutím kouzelného proutku.
Jak
je to možné? Kde jsme se tedy vzali? Čtěte dál a možná
pochopíte...
(Bůh je věčný. My také.)
„Duchové
lidí… nemají žádný počátek; existovali dříve (než byl svět), nebudou míti žádný
konec; budou existovati potom, neboť jsou GNOLAUM neboli věční.“ Abrahám 3:18
(Jsme věční - ať už jako lidé, andělé nebo bohové)
Učení,
které ukážu, se nachází ve Svatých Písmech. Cože? Bible učí něco o tom, že
budeme Bohy? To je přeci nesmysl! Bibli používají křesťané a tvrdí něco
jiného.
No,
možná ji používají a chápou špatně. Možná se nazývají křesťany, aniž by věděli,
co to znamená. Možná ani neví, čemu v dobách apoštolů
křesťané vůbec věřili.
(Velké Odpadlictví lidstvo na několik staletí okradlo o Pravdu
Božského Evangelia)
„My
všichni pak s odkrytou tváří jako v zrcadle Pánovu slávu odrážíme, a
k jeho obrazu ve stále větší slávě proměněni budeme…“ 2.Korintským 3:18
To,
co vám ukážu v tomto blogu, bude odhalením toho, co bylo dlouhou dobu ztraceno
vlivem Satana a jeho snažení v prvotní církvi.
(Lidé nechtějí poslouchat Boha a odmítají jeho nabídku
Oslavení)
Jsem
připraven na to, že mnozí lidé - ať ateisté, pohané nebo křesťané, tuto nauku
nepřijmou, ačkoliv pochází přímo od Boha a lze ji dohledat nejenom v Bibli, ale
také v mnoha dalších náboženstvích světa. Tak už to bývá.
NE KAŽDÝ JE PŘIPRAVEN NA ZNOVUZŘÍZENÉ EVANGELIUM.
(Zjevení Boha Otce a Ježíše Krista nám ukázalo pravdu o
našem božském původu)
„Ačkoliv
byl také Bohem, nikterak to neoloupilo Boha o jeho slávu…“ Filipským 2:6
Lidé
si často myslí, že touha dosáhnout božství je něco hříšného, rouhavého, nebo
dokonce satanského. Neuvědomují si přitom, že právě Kristova oběť byla
tím, co nám umožnilo překonat naše lidství a dosáhnout božství.
(Ježíš Kristus a Boží Chrám - Brány exaltace)
„Neboť
kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je
naše víra.“1.Jan 5:4
Člověk byl stvořen k obrazu Božímu.
Co
to znamená? Je to metafora? Není to metafora. Je to reálný popis.
Člověk
vypadá stejně, jako vypadá Bůh.
Lidé
vypadají stejně, jako vypadají Bohové.
(Bohové jsou lidé, kteří v pozemské zkoušce už uspěli)
Proč
nás takto stvořil? Potřeboval Bůh nějakou svojí kopii?
(Bůh - náš Otec)
„‚Jste
bohové, všichni jste děti Nejvyššího“ Žalm 82:6
To,
jakým způsobem se na Zemi lidé rozmnožují, není náhodné. Je to dané od
věčností, protože je to způsob, jakým pokračuje
boholidský rod.
(Bohové i lidé mají stejný původ)
„A
jak říkají i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme jeho děti!“ Skutky apoštolů 17:28
Když
se v Bibli dočtete, že jsme Děti Boží, není to jen metafora toho, že nás „Bůh má rád“.
Je
to reálné vyjádření toho, že jsme jeho děti. Proto je náš Otec – jelikož jsme
se před svým životem narodili v Nebi a On nás vychovával, stejně jako vychováváme na Zemi své děti my.
(V Nebi jsme žili jako duchové. Byli jsme tam šťastní a učili jsme
se od našich Rodičů)
„A
máme v Nebi jen Otce? Nikoliv, to nedává smysl. Pravda je rozumná! A
věčnou Pravdou je, že máme i Matku…“ Píseň Nebeská vlast
Naši
Nebeští rodiče se o nás starali, jako se rodiče na Zemi starají o své potomky.
Není rozdílu mezi tím, jak vypadá lidská a Božská rodina, protože tyto 2 rodiny
jsou ve skutečnosti pouze jednou velkou Rodinou.
"A
pak, mívali jsme přece za vychovatele své tělesné otce a vážili jsme
si jich. Nemáme se tedy mnohem spíše poddat Otci našich duchů a
získat věčný Život?" Pavlův list Židům 12:9
(Naše Nebeská rodina je rodinou bohů...)
„Ó
Otče, Ó matku, uvidím vás někdy, v těch krajinách Nebeských dvorů?“ Píseň Nebeská vlast
Smyslem
našeho života je vrátit se ke svým Nebeským rodičům a stát se „dospělými“.
Neboť dospělostí dítěte je člověk, ale dospělostí Člověka je Bůh…
(Naše pozemská rodina je tu proto, abychom se skrzi ni mohli učit
své božské vlastnosti)
Možná
si ale kladete otázku – jestliže se máme vrátit k naší Rodině v Nebi,
proč jsme od ní v prvé řadě odešli?
(Málokdo zná "lidskou" historii, která se odehrála před
Stvořením světa)
‚Jste
bohové, všichni jste děti Nejvyššího; zemřete však jako lidé…“ Žalm 82:6
Když
jsme se narodili v Nebi, žili jsme jako duchovní děti našich Rodičů.
Neměli jsme žádná fyzická těla, neboť v té době nebyla zapotřebí a my jsme
se narodili pouze jako duchové. V průběhu našeho života jsme však
pochopili, že musíme nějakým způsobem obdržet tělo, jako mají naši Rodiče.
Jinak bychom nemohli dospět a mít děti, stejně jako Oni…
Byl nám proto představen Plán štěstí.
(Jehova - Ježíš Kristus - stvořil svět, abychom se zde mohli učit,
množit a získat fyzická těla)
„V
shromáždění bohů postavil se Bůh; On je soudcem nad všemi bohy….“ Žalm 82:1
Bůh
se s bohy sešel ve veliké Nebeské radě, kde bylo rozhodnuto, že ti, kteří
přijmou tělo, půjdou na Zem, kterou vytvoří jejich nejstarší duchovní Bratr,
Ježíš Kristus, aby mohli získat pozemskou zkušenost a skrze Něj se stát
dokonalými Bohy.
(Náš starší bratr Ježíš se nám od počátku světa snaží
pomoct, abychom byli jako Bůh)
„Já
jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.“ Genesis 17:1
(Žít spravedlivě je první předpoklad pro to, abychom se naučili
být více jako Bůh, náš Otec)
Co
to znamená „být dokonalý“? Všichni víme, že během tohoto života dokonalosti
nedosáhneme. Jde o poklad, který je připraven pro ty, kteří následují Boha.
Takoví jsou zváni „DOKONALÝMI“.
„Dokonalý
budeš před Hospodinem Bohem svým.“ Deuteronomium 18:13
(Bůh posílá své anděle a vtělené proroky, aby nám pomohli být
dokonalejší)
Slovo
DOKONALÝ (hebrejsky Tamim) se ve Starém zákoně kromě jiného používá i pro
velikonočního Beránka, který představoval Ježíše Krista.
„Buďte
tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Matouš 5:48
(Ježíš je naší cestou k dokonalosti)
Ježíš Kristus byl speciálně vyvolen, aby OTEVŘEL CESTU.
On
byl Živý, ale musel zemřít. SMRT ho totiž nemohla pojmout a vyvrhla jej zpět.
Tak Ježíš otevřel Brány podsvětí jediným možným způsobem, jakým to bylo možné.
ZEVNITŘ.
(Odvalený kámen Kristova hrobu otevřel cestu z hrobu pro nás pro
všechny)
„To
on rozdal své…abychom nakonec všichni dospěli…k dokonalému lidství, k plné míře
Kristovy dospělosti.“ Efezským 4:13
(První vzkříšený - Ježíš Kristus)
Ježíš
Kristus byl prvních z dětí našeho Otce, kteří se stali plnohodnotným
Bohem, neboli Oslaveným člověkem. Ukázal nám ve svém životě vzor, jakým máme
žít, abychom se skrze víru v něj mohli také stát Bohy a žít navěky věků.
Ježíš
Kristus: „A já Slávu, kterouž jsi mi (Otče) dal, dal jsem jim, aby byli
jedno, jako my jedno jsme. Já v nich, a ty ve mně, aby byli dokonalí jako
jeden…“ Jan 17:22-23
(Nebeský Otec i Ježíš Kristus jsou tím, čím můžeme a máme
být také)
Skrze
Božskou slávu Ježíše Krista můžeme získat to samé – Slávu, kterou Bůh nechce
dát pouze svému Jednorozenému Synu (Ježíši Kristu), ale všem svým duchovním
synům a dcerám Božím.
„A
jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi;
trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.“ Římanům 8:17
(Buďme jako On!)
Ježíš
Kristus skrze svůj čin získal to, co má náš Otec. Zdědil Korunu slávy a sedí
usazen na Božském Trůnu, který může získat i každý z nás !
(Mnozí následují Mesiáše a projdou tudíž stejnou Proměnou
jako On)
„Kdo
zvítězí, tomu dám usednout se mnou na Trůn; stejně jako já jsem zvítězil a
usedl s Otcem na Jeho trůn.“ Zjevení 3:21
Otec dal VŠE co má Synovi a Syn to zase dá nám.
Nyní
vás možná napadá otázka – jak je možné, že se o této „filosofii božství“ neví?
Jak je možné, že nemáme žádné pozůstatky původních křesťanů, kteří by tomu
věřili?
Odpověď je… že takové pozůstatky máme.
(Pravé Světlo přichází z dávné minulosti)
Záznamy
prvního století jsou novozákonní knihy Kristových apoštolů, kteří – jak vidíme
výše – v myšlenku Oslavení a zbožštění člověka věřili.
Druhé
století začalo nanebevzetím – odchodem – posledního z původních apoštolů –
milovaného učedníka Jana. I přesto se však objevili duchovní učitelé, kteří
následovali nauky evangelia a neváhali je šířit.
Dnes tyto osobnosti často nazýváme CÍRKEVNÍMI OTCI.
Jde
o osobnosti, kterých si většinou cení nejen římskokatolická církev,
ale
i další křesťanské skupiny.
(Irenej z Lyonu)
Jako
prvního jmenujme proslulého Irenaea (nebo také Ireneje) Z lyonu, který žil v letech 115-202 n.l.
Tento
muž je nazýván nejvýznamnějším křesťanským teologem 2. století.
Byl biskupem v galském Lugdunu,
dnešním Lyonu. V mládí se učil přímo od smyrnského biskupa Polykarpa,
který byl podle mnohých učedníkem samotného
apoštola Jana.
(Mučedník Polykarp)
Ireaneus
pracoval jako usilovný křesťan své doby. Během sporu o datum slavení
Velikonoc naléhal na papeže Viktora,
který exkomunikoval asijské církve, aby se s nimi smířil a nastolil
znovu vzájemné společenství. Nakonec zemřel jako mučedník, jehož svátek
slaví katolická církev 28. června.
Ireaneus
díky svým stykům s pravými nositeli kněžství samozřejmě učil nauku
exaltace. Například ve svém díle Proti herezím („Adversus heresies“) píše:
„Nebyli jsme učiněni bohy od počátku, ale nejprve obyčejnými
lidmi, a teprve po delší době bohy.“
Ve
stejném díle dále říká, že člověk se v plnosti slávy nestane pouze nějakým
andělem, skutečným bohem. „Procházejíc okolo andělů,
abychom byli učiněni v podobě Boha.“
.jpg)
(Justin Mučedník)
Justin Mučedník či Martyr (cca 100– 165)
byl řecký křesťanský theolog a filosof, jeden
z církevních Otců a svatý katolické církve. Zemřel mučednickou
smrtí za vlády Marca Aurelia.
Justin
ve svém díle Dialog s Židem Tryfónem tvrdí, že „jsme učiněni bohy,
osvobozeni od utrpení a smrti“.
V tom
samém díle také obhajuje myšlenku, že „jsme hodni toho stát se
bohy a získat Moc, abychom se mohli stát plnohodnotnými syny Nejvyššího“.
(Klement Alexandrijský)
Klement Alexandrijský (žijící 160-200 n.l.) je také proslulý církevní spisovatel,
jenž se řadí mezicírkevní Otce, a první člen církve v Alexandrii, jehož známe
jménem. Zároveň patří mezi nejvýznamnější řecky
píšící křesťanské učitele starověku. Byl katolickou církví
považován za světce, ale kvůli tomu, že jej pro obhajobu svých názorů často
používali stoupenci protestantské reformace, byl
roku 1584 vyškrtnut z římského kalendáře svatých. I přesto je
dodneška ceněn za svou službu a za svá díla.
Klement
ve svých dílech obhajuje oslavení člověka a zásluhu Ježíše Krista na této
přeměně. Ve třetím ze svých dochovaných děl, Strómata (Στρωματεῖς Strómateis „Koberce”),
vysvětluje spojitost mezi řeckou filosofií a křesťanstvím. Božskou inspiraci,
danou lidstvu skrze starověké filosofy, bral jako „vlákna v koberci“,
která se proplétala Kristovo naukou.
V této
knize zcela explicitně mluví o exaltaci a množství Kristu podřízených bohů,
když říká:
„Jsme předurčeni k tomu, abychom seděli na trůnech spolu
s ostatními bohy, kteří byli na své místo jako první dosazeni Spasitelem.“
Ten
samý Klement Alexandrijský v druhém ze svých děl, Učitel (Παιδαγωγός Paidagógos),
mluví o věčném osudu těch, kteří spravedlivě následují Boha a věří v něj
celým svým srdcem, myslí i duší
„Znaje Boha, bude učiněn takový jako je Bůh…“
A
proč? Klement říká: jednoduše proto, že „Člověk bude moci být učiněn Bohem, neboť Bůh si to tak přeje.“
(Hyppolyt Římský)
Hyppolyt Římský (170-236 n.l.) byl
žákem Ireneje z Lyonu (máme zde tedy linii od apoštola Jana, přes
Polykarpa a Ireneje až po tohoto muže) a je považován za
nejdůležitějšího církevního Otce Západu této
doby. Církev ho prohlásila za svatého a jeho svátek
slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).
Ve
svém dílu Philosophumena Hyppolyt píše: „A staneš se společníkem Božstva a spolu-dědicem Krista… protože
jsi se stal Bohem… a byl jsi zbožštěn / oslaven a počat k nesmrtelnosti.“
(Cyprián z Kartága)
Svatý Cyprián, vlastním jménem Thascius Caecilius Cyprianus,
byl biskup Kartága a důležitý starověký křesťanský spisovatel, církevní
Otec. Narodil se na začátku 3. století v severní Africe, zřejmě v
Kartágu, kde též získal dobré vzdělání. Zemřel jako mučedník při Valerianově
pronásledování 14. září 258. Katolická církev slaví jeho svátek
16./17.září.
Cyprián
taktéž chápal, že naším úkolem je nastoupit stejnou cestu, jakou prošel Ježíš
Kristus, a podle toho také dojít stejné odměny.
„Takový, jaký je nyní Kristus, budeme i my křesťané, pokud jej
budeme napodobovat.“(Citát z knihy De idolorum vanitate - O marnosti model)
(Origenes)
Origenés
z 3.století platí za kontroverzního křesťanského myslitele, přesto jsou
však jeho díla významná. V „Komentáři k Janovi“ napsal:
„Pravý Bůh (Otec) je naším Bohem, a ti, kteří jsou stvořeni podle
jeho Obrazu, jsou bohové…“
(Atanáš Alexandrijský)
Svatý Atanáš Alexandrijský (asi 295 – 2.
května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností
křesťanského starověku. Řehoř Naziánský jej nazval „sloupem
církve“ a jeho potomci ho obdařili přízviskem „Veliký“.
Atanáš
ve svém díle 4 promluvy proti Ariánům zcela výstižně napsal: „Bůh se narodil v těle proto, abychom mohli i my býti učiněni
bohy.“
Mezi
dalšími bych mohli uvést třeba Basila z Ceasareje ( který učil, že „stát se bohem“ je nejvyšším cílem každého
z nás), Řehoře z Nazianzu nebo svatého Augustina.
(Zcela záměrně jsem v tomto textu pracoval pouze s ukázkami z
Bible a raného
křesťanství a zcela jsem vynechal jakékoliv ukázky z Knihy
Mormon,
který je Dalším svědectvím o Ježíši Kristu)
Z tohoto
obsáhlého výběru doufám zcela evidentně vidíte, že prvotní křesťané o myšlence
Oslavení nejenom věděli, ale také ji učili.
(Zrnka pravdy se zachovala dodnes)
Římskokatolická
církev toto učení však v dalších staletích stále více potlačovala. I dnes
však můžeme v katolickém katechismu (460) najít věty jako:
„Jednorozený Boží Syn, chtěje nás učinit účastnými svého božství,
vzal na sebe naši přirozenost, aby, když se stal člověkem, z lidí učinil bohy.“
Ten
stejný paragraf katechismu také opakuje již výše zmíněnou větu a vysvětlení
Oslavení:
„Vždyť Boží Syn se stal člověkem, aby nás učinil Bohem.“
Sami si to můžete ověřit na:
Je pouze Satanovým dílem, že lidé o této nauce dnes v plnosti neví nikde jinde, než v Církvi Ježíše Krista Svatých Posledních dnů.
(Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů je pokračováním
Sionu,
který byl za časů Enocha přenesen do nebe, aby se jeho obyvatelé
stali bohy)
Než
se s vámi rozloučím, dodám pouze malé upozornění.
Lucifer se snaží nás neustále
oklamat. Jednou z těchto cest je jeho pokus zničit vědomosti o Boží nauce
Exaltace – Oslavení Člověka. Druhou je však pokus nabídnout vlastní formu
zbožštění.
(Pozor na hada, synové a dcery Adama a Evy)
Satan
nám v mnoha kultech (třeba sektě Illuminátů) nabízí možnost stát se Bohy
skrze moc a slávu – skrze „VELIKOST“, která nemá morální požadavky. Taková
božkost je však falešní a není skutečná ani pravá. Kdo jí uvěří, zjistí po
smrti, že byl Nepřítelem oklamán.
Nabádám
vás tedy všechny, abyste hledali Pravdu a nezapomněli, že hranice mezi Boží
Pravdou a Satanovo Lží je někdy velice tenká.
Boží
pravdu poznáte vždy podle toho, že spolu s Darem zavazuje také
k povinnostem (Božím přikázáním), zatímco Satanovo cesta vždy nabízí
„rozkoše bez zodpovědnosti“.
(Ke Stromu věčného života vede cesta jen skrze Poslušnost a Víru v
Ježíše Krista)
Přeju vám hezké dny, budu rád pokud si mě přidáte na Facebooku do přátel, abyste se mě mohli osobně na něco zeptat, nebo sledovat novinky přímo u mě.
Pro
ty, kteří nečetli minulý blog o „posvátných
stiscích“,
které hovoří o jednom z aspektů zbožštění, pak doporučuji.
Žádné komentáře:
Okomentovat