úterý 9. prosince 2014

Joseph Smith 2 - Překlad nebo interpretace?





Joseph Smith, zakladatel a hlavní Prorok mormonů, údajně přeložil Knihu Mormonovu - svaté Písmo amerických indiánů - ze starověkého semitského jazyka.




Podle mormonů také z egyptštiny přeložil jakousi Knihu Abrahám, kterou měl tento starozákonní patriarcha napsat vlastní rukou na papyrus v době, kdy žil v údolí Nilu.




Do třetice Joseph Smith přeložil některé části Bible a poukázal tak na chyby dřívějších překladatelů, které vedly ke špatnému pochopení víry.




Kritici vehementně poukazují na to, že Joseph Smith neuměl ani egyptsky, ani neměl k dispozici původní hebrejské a řecké opisy biblických knih,, a už vůbec nemohl znát mayské či olmécké písemnictví. 

K tomu všemu dodávají, že Joseph spíše než překládal, tak INTERPRETOVAL jednotlivé spisy tak, jak se mu "hodilo do krámu".

Jak to tedy doopravdy je? Překládal Joseph Smith svaté knihy, nebo je interpretoval?




Odpověď je ve skutečnosti velice jednoduchá:

PŘEKLAD A INTERPRETACE JE U SVATÝCH TEXTŮ JEDNO A TOTÉŽ.

Nevěříte? Mohl bych tu nyní uvádět desítky příkladů z Bible i mormonských spisů, ale rozhodl jsem se to dokázat něčím zajímavějším.




Použiju k tomu starověký čínský spis mistra Lao´C, který se jmenuje Tao Te-ting. Proč právě tuto knihu? Protože se mi shodou okolností právě dostala pod ruku, tvoří nábožensko-filosofické dílo, které je zcela nezávislé na Josephu Smithovi i jeho "překladech"a protože mi to poslouží jak způsob, jak ukázat běžným lidem, že taoismus a křesťanství LZE za správné interpretace sloučit. 




Použiju pouze úvodní kapitolu a zcela první verš. I tak nám to pro začátek myslím vystačí víc než bohatě. První verš podle překladu Rudolfa Dvořáka z roku 1930 říká:

"Tao, po nemž lze kráčeti, není věčné Tao,

    jméno, jež lze jmenovati, není věčné jméno."





Velice obdobně to překládá F.H.Richard v roce 1994 a někteří další. Mají však drobné obměny. 

Někteří (Jiří Navrátil) překládají samotné slovo TAO a nahrazují ho českým "ekvivalentem" Cesta. Jiní (jako Květoslav Minařík) slovo "věčné" nahrazují termínem "stálé". Tím pádem se z něčeho věčného stává pouze něco trvalého - stabilního - a nikoliv nutně přesažného.




Kompromis mezi těmito 2 slovy tvoří Berta Krebsová, když pro jistotu doplňuje oba významy: "Tao, které lze postihnout slovy, není věčné a neměnné tao." Zde vidíme nesnadnou práci překladatele - původní čínské slovo symbolizuje na jednu stranu věčnost, ale na druhou stranu také (pouze) neměnnost nebo stálost.

Překladatelé se liší mezi sebou podle toho, který z těchto 2 (a možná mnoha dalších) významů vyberou - a někteří jako Berta použijou významy oba dva. Jsou však i tací jako Zentrich, který si tam přidal ještě třetí význam.... "pravé věčně neměnné TAO". 




Zentrich však dodává i velice zajímavý překlad druhé věty: "Jméno, které lze vyslovit, nemůže mít věčně neměnnou hodnotu." Kinda freaky, že? 

Oldřich Král daný verš o "jméně" přeložil jako: "Jméno, co se dá jmenovat už není to jméno". Tím se zcela mění význam dané věty. Zatímco Dvořákův překlad naznačuje, že vyslovitelná jména nejsou věčná, Král tvrdí, že jakmile nějaké jméno (název) vyslovíme (pojmenujeme), už přestává být tím samým jménem. Neboli, že se vyslovením a materializací mění. 




Překladatelé se také liší v tom, jak přistupují k první části verše a jak pojímají samotné Tao. V minulých překladech jsme viděli, že někteří mluví o "Tao, po němž lze kráčeti". Jiní mluví o "Cestě, po níž lze kráčeti". Minařík však o cestování neříká vůbec nic a namísto toho tvrdí, že "Tao, jež lze vyjádřit slovy, není stálým tao". 

Máme tedy po Tao chodit a šlapat, nebo o něm máme mluvit? Zatímco Minařík přemýšlí, zda se dá Tao vyjádřit slovy, Cílek to překládá obdobně jako "Tao, které se dá popsat slovy". Richard zase "Tao, o němž možno hovořit.




Máme zde tedy 2 různé verze - jedna pojednává o tom, zda dokážeme Tao správně slovně popsat, zatímco druhé zda dokážeme podle Tao žít a kráčet. Vcelku odlišné věci, nemyslíte? Umět něco popsat ještě neznamená podle toho umět žít, a naopak. 

Viktor Horák se svým nejmodernějším překladem nám to trochu zamotává. Překládá první verš takto:

"Ani ten nejlepší výklad není samotné Tao.

Ani to nejlepší jméno jej nevystihuje."




Tento překlad se zdá být jednoduchý a srozumitelný obyčejnému člověku - má však jen máloco společného s předchozími překlady. Ano, opakují se tam stejná slova, ale význam vět je naprosto odlišný.

Pokud si to zatím shrnujeme, tak se na Tao můžeme dívat různě. Buďto je to nějaká Cesta, po které nelze kráčet, nebo je to nějaké Slovo, které nelze vyslovit, nebo je to prostě a jen Idea, kterou ani ten nejlepší filosof nedokáže vysvětlit. 




A abychom toho neměli málo, přichází ještě závěrečný (desátý) překlad, a to od samotného Egona Bondyho. Připravte se:

"Cesta Tao, jestli má být Cestou Tao, není nikdy neměně trvalou Cestou,

pojmenovatelné, jestli má být pojmenovatelným,
není nikdy neměně trvale pojmenovatelným!"




A teď si vyberte. Chtěl Lao´C svým prvním svatým veršem říct, že Tao nikdy nepochopíme? Nebo chtěl říct, že nikdy nebudeme  moci žít na 100% podle zákonitostí Tao? 

Měl snad na mysli to, že "snadno pochopitelná Cesta" není tou pravou věčnou Cestou, nebo - jak tvrdí Bondy - nám spíš chtěl sdělit, že "ta pravá Cesta není stálá", ale že se mění podle okolností a my tudíž musíme být stále ve střehu?

Přichází podstatná otázka - je správná JENOM JEDNA z odpovědí, nebo je správný výsledek kombinací několika odpovědí najednou? Možná i všech? 




Nechávám tu otázku pro vás.... Původně jsem měl v úmyslu projít asi 5 podobných veršů, které tvoří dohromady 1.kapitolu Tao Te-ting, ale v tomto okamžiku si myslím, že 1 verš stačí. Můžete se sami podívat na ty další, pokud nevěříte, ale najdete tam podobnou rozdílnost překladů a interpretací jako zde.

Cílem bylo vám i bez znalostí čínštiny, hebrejštiny, egyptštiny nebo mayštiny prakticky ukázat, že otázka překladu není tak jednoduchá, jak to známe z praxe když překládáme větu do nebo z angličtiny. 




Staré jazyky, jimiž jsou psána mnohá Písma světa, nejsou tak jednoduché jako moderní jazyky. Jejich překlad je zároveň radikální interpretací.

Překladem tvoříte význam.




To by měl mít na paměti každý člověk, který přemýšlí o PŘEKLADECH JOSEPHA SMITHE.

Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)






Žádné komentáře:

Okomentovat