pondělí 8. září 2014

Budete jako BOHOVÉ

„Bůh ví, že v kterýkoli den budete jísti ze Stromu poznání, otevřou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.“ Genesis 3:5


Co je člověk? Jaký je jeho smysl?
To jsou otázky, které si klade téměř každý. 


 (Každý z nás přemýšlí nad tím, kým by mohl být)

Jsou mnozí, kteří vám slibují spásu. Ale málo je těch, kteří vám slibují něco většího.
Něco, co má o mnoho větší smysl.
Božství.


(Každý z nás jako dítě tušil, že nejsme "jenom" lidé...)


„Tehdy Bůh řekl: Aj, člověk jest učiněn jako jeden z nás…“ Genesis 3:22


 (Bůh si vždy přál, aby Adam s Evou i jejich potomci byli bohy jako On)

Klasická náboženství jsou založena na myšlence, že člověk je stvořením/výtvorem Boha, který je vzdálený a "záhadný". Taková náboženství jsou dobrá a chvalitebná, ale nemají PLNOST.

Neznají celou Pravdu.


(Lidé se Boha a božství bojí... proč?)

Co je celá Pravda?

Že Bůh a Člověk jsou součástí jedné rodiny.
Že jsou to 2 formy toho samého.
Že Bůh vypadá jako Člověk.


 
(Bůh - Oslavený člověk)

„Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene…“ Skutky apoštolů 17:29

NEBOŤ BŮH BYL ČLOVĚKEM A ČLOVĚK BUDE BOHEM.

Za předpokladu, že zná Cestu, jak toho dosáhnout. 



(Bůh nám ukazuje Cestu, jak se můžeme stát takovými jako je On)

„ I stvořili Bohové člověka k obrazu svému, k obrazu Bohů stvořili jej…“ Genesis 1:27


 
(Jsme obrazy Bohů - jsme jejich zrcadlový odraz)

Friedrich Nietzsche, duchovní vůdce nihilistů, popiračů Boha a "nadlidí", řekl:"Kdyby bohové byli, jak já bych snesl, že nejsem bůh! Tedy není bohů."

V tomto citátu je vidět, jak blízko pravdě byl a jak strašlivě se mýlil. 

Hranice mezi Pravdou a Lží je občas tenká. A ještě tenčí je mezi Pravdou a Nepochopením.

 

(Bůh zničí veškerou nepravost a falešné teorie o našem původu)

Bůh není bytost, která by potřebovala lidstvo k uctívání. Není to bytost, která potřebuje naše modlitby. A není to bytost, která by naši osobnost vytvořila mávnutím kouzelného proutku.

Jak je to možné? Kde jsme se tedy vzali? Čtěte dál a možná pochopíte...



(Bůh je věčný. My také.)

„Duchové lidí… nemají žádný počátek; existovali dříve (než byl svět), nebudou míti žádný konec; budou existovati potom, neboť jsou GNOLAUM neboli věční.“ Abrahám 3:18


 (Jsme věční - ať už jako lidé, andělé nebo bohové)

Učení, které ukážu, se nachází ve Svatých Písmech. Cože? Bible učí něco o tom, že budeme Bohy? To je přeci nesmysl! Bibli používají křesťané a tvrdí něco jiného. 

No, možná ji používají a chápou špatně. Možná se nazývají křesťany, aniž by věděli, co to znamená. Možná ani neví, čemu v dobách apoštolů křesťané vůbec věřili. 

 

(Velké Odpadlictví lidstvo na několik staletí okradlo o Pravdu Božského Evangelia)

„My všichni pak s odkrytou tváří jako v zrcadle Pánovu slávu odrážíme, a k jeho obrazu ve stále větší slávě proměněni budeme… 2.Korintským 3:18

To, co vám ukážu v tomto blogu, bude odhalením toho, co bylo dlouhou dobu ztraceno vlivem Satana a jeho snažení v prvotní církvi. 


 (Lidé nechtějí poslouchat Boha a odmítají jeho nabídku Oslavení)

Jsem připraven na to, že mnozí lidé - ať ateisté, pohané nebo křesťané, tuto nauku nepřijmou, ačkoliv pochází přímo od Boha a lze ji dohledat nejenom v Bibli, ale také v mnoha dalších náboženstvích světa. Tak už to bývá.

NE KAŽDÝ JE PŘIPRAVEN NA ZNOVUZŘÍZENÉ EVANGELIUM.


 (Zjevení Boha Otce a Ježíše Krista nám ukázalo pravdu o našem božském původu)

„Ačkoliv byl také Bohem, nikterak to neoloupilo Boha o jeho slávu…“ Filipským 2:6

Lidé si často myslí, že touha dosáhnout božství je něco hříšného, rouhavého, nebo dokonce satanského.  Neuvědomují si přitom, že právě Kristova oběť byla tím, co nám umožnilo překonat naše lidství a dosáhnout božství.


 (Ježíš Kristus a Boží Chrám - Brány exaltace)

„Neboť kdo se narodil z Boha, přemáhá svět. A to vítězství, které přemohlo svět, je naše víra.“1.Jan 5:4

Člověk byl stvořen k obrazu Božímu.

Co to znamená? Je to metafora? Není to metafora. Je to reálný popis.

Člověk vypadá stejně, jako vypadá Bůh.
Lidé vypadají stejně, jako vypadají Bohové.

(Bohové jsou lidé, kteří v pozemské zkoušce už uspěli)

Proč nás takto stvořil? Potřeboval Bůh nějakou svojí kopii?


 (Bůh - náš Otec)

„‚Jste bohové, všichni jste děti Nejvyššího“ Žalm 82:6

To, jakým způsobem se na Zemi lidé rozmnožují, není náhodné. Je to dané od věčností, protože je to způsob, jakým pokračuje boholidský rod.



(Bohové i lidé mají stejný původ)

„A jak říkají i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme jeho děti!“ Skutky apoštolů 17:28

Když se v Bibli dočtete, že jsme Děti Boží, není to jen metafora toho, že nás „Bůh má rád“.

Je to reálné vyjádření toho, že jsme jeho děti. Proto je náš Otec – jelikož jsme se před svým životem narodili v Nebi a On nás vychovával, stejně jako vychováváme na Zemi své děti my.




(V Nebi jsme žili jako duchové. Byli jsme tam šťastní a učili jsme se od našich Rodičů)


„A máme v Nebi jen Otce? Nikoliv, to nedává smysl. Pravda je rozumná! A věčnou Pravdou je, že máme i Matku…“ Píseň Nebeská vlast

Naši Nebeští rodiče se o nás starali, jako se rodiče na Zemi starají o své potomky. Není rozdílu mezi tím, jak vypadá lidská a Božská rodina, protože tyto 2 rodiny jsou ve skutečnosti pouze jednou velkou Rodinou.

"A pak, mívali jsme přece za vychovatele své tělesné otce a vážili jsme si jich. Nemáme se tedy mnohem spíše poddat Otci našich duchů a získat věčný Život?" Pavlův list Židům 12:9



 (Naše Nebeská rodina je rodinou bohů...)

„Ó Otče, Ó matku, uvidím vás někdy, v těch krajinách Nebeských dvorů? Píseň Nebeská vlast

Smyslem našeho života je vrátit se ke svým Nebeským rodičům a stát se „dospělými“. Neboť dospělostí dítěte je člověk, ale dospělostí Člověka je Bůh…


(Naše pozemská rodina je tu proto, abychom se skrzi ni mohli učit své božské vlastnosti)

Možná si ale kladete otázku – jestliže se máme vrátit k naší Rodině v Nebi, proč jsme od ní v prvé řadě odešli?


(Málokdo zná "lidskou" historii, která se odehrála před Stvořením světa)

‚Jste bohové, všichni jste děti Nejvyššího;  zemřete však jako lidé…“ Žalm 82:6

Když jsme se narodili v Nebi, žili jsme jako duchovní děti našich Rodičů. Neměli jsme žádná fyzická těla, neboť v té době nebyla zapotřebí a my jsme se narodili pouze jako duchové. V průběhu našeho života jsme však pochopili, že musíme nějakým způsobem obdržet tělo, jako mají naši Rodiče. Jinak bychom nemohli dospět a mít děti, stejně jako Oni…

Byl nám proto představen Plán štěstí.


(Jehova - Ježíš Kristus - stvořil svět, abychom se zde mohli učit, množit a získat fyzická těla)

„V shromáždění bohů postavil se Bůh; On je soudcem nad všemi bohy….“ Žalm 82:1

Bůh se s bohy sešel ve veliké Nebeské radě, kde bylo rozhodnuto, že ti, kteří přijmou tělo, půjdou na Zem, kterou vytvoří jejich nejstarší duchovní Bratr, Ježíš Kristus, aby mohli získat pozemskou zkušenost a skrze Něj se stát dokonalými Bohy.


 (Náš starší bratr Ježíš se nám od počátku světa snaží pomoct, abychom byli jako Bůh)

„Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.“ Genesis 17:1


(Žít spravedlivě je první předpoklad pro to, abychom se naučili být více jako Bůh, náš Otec)

Co to znamená „být dokonalý“? Všichni víme, že během tohoto života dokonalosti nedosáhneme. Jde o poklad, který je připraven pro ty, kteří následují Boha. Takoví jsou zváni „DOKONALÝMI“.
„Dokonalý budeš před Hospodinem Bohem svým.“ Deuteronomium 18:13


(Bůh posílá své anděle a vtělené proroky, aby nám pomohli být dokonalejší)

Slovo DOKONALÝ (hebrejsky Tamim) se ve Starém zákoně kromě jiného používá i pro velikonočního Beránka, který představoval Ježíše Krista.
„Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ Matouš 5:48


(Ježíš je naší cestou k dokonalosti)

Ježíš Kristus byl speciálně vyvolen, aby OTEVŘEL CESTU.

On byl Živý, ale musel zemřít. SMRT ho totiž nemohla pojmout a vyvrhla jej zpět. Tak Ježíš otevřel Brány podsvětí jediným možným způsobem, jakým to bylo možné. ZEVNITŘ.



(Odvalený kámen Kristova hrobu otevřel cestu z hrobu pro nás pro všechny)

„To on rozdal své…abychom nakonec všichni dospěli…k dokonalému lidství, k plné míře Kristovy dospělosti.“ Efezským 4:13


 (První vzkříšený - Ježíš Kristus)

Ježíš Kristus byl prvních z dětí našeho Otce, kteří se stali plnohodnotným Bohem, neboli Oslaveným člověkem. Ukázal nám ve svém životě vzor, jakým máme žít, abychom se skrze víru v něj mohli také stát Bohy a žít navěky věků.
Ježíš Kristus: „A já Slávu, kterouž jsi mi (Otče) dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jedno jsme. Já v nich, a ty ve mně, aby byli dokonalí jako jeden…“ Jan 17:22-23


 (Nebeský Otec i Ježíš Kristus jsou tím, čím můžeme a máme být také)

Skrze Božskou slávu Ježíše Krista můžeme získat to samé – Slávu, kterou Bůh nechce dát pouze svému Jednorozenému Synu (Ježíši Kristu), ale všem svým duchovním synům a dcerám Božím.
„A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.“ Římanům 8:17


(Buďme jako On!)

Ježíš Kristus skrze svůj čin získal to, co má náš Otec. Zdědil Korunu slávy a sedí usazen na Božském Trůnu, který může získat i každý z nás !


 (Mnozí následují Mesiáše a projdou tudíž stejnou Proměnou jako On)

„Kdo zvítězí, tomu dám usednout se mnou na Trůn; stejně jako já jsem zvítězil a usedl s Otcem na Jeho trůn.“ Zjevení 3:21
Otec dal VŠE co má Synovi a Syn to zase dá nám.



Nyní vás možná napadá otázka – jak je možné, že se o této „filosofii božství“ neví? Jak je možné, že nemáme žádné pozůstatky původních křesťanů, kteří by tomu věřili?

Odpověď je… že takové pozůstatky máme.


 (Pravé Světlo přichází z dávné minulosti)

Záznamy prvního století jsou novozákonní knihy Kristových apoštolů, kteří – jak vidíme výše – v myšlenku Oslavení a zbožštění člověka věřili.
Druhé století začalo nanebevzetím – odchodem – posledního z původních apoštolů – milovaného učedníka Jana. I přesto se však objevili duchovní učitelé, kteří následovali nauky evangelia a neváhali je šířit.

Dnes tyto osobnosti často nazýváme CÍRKEVNÍMI OTCI.

Jde o osobnosti, kterých si většinou cení nejen římskokatolická církev,
ale i další křesťanské skupiny.


(Irenej z Lyonu)

Jako prvního jmenujme proslulého Irenaea (nebo také Ireneje) Z lyonu, který žil v letech 115-202 n.l.
Tento muž je nazýván nejvýznamnějším křesťanským teologem 2. století.
Byl biskupem v galském Lugdunu, dnešním Lyonu. V mládí se učil přímo od smyrnského biskupa Polykarpa, který byl podle mnohých učedníkem samotného apoštola Jana.


(Mučedník Polykarp)

Ireaneus pracoval jako usilovný křesťan své doby. Během sporu o datum slavení Velikonoc naléhal na papeže Viktora, který exkomunikoval asijské církve, aby se s nimi smířil a nastolil znovu vzájemné společenství. Nakonec zemřel jako mučedník, jehož svátek slaví katolická církev 28. června.

Ireaneus díky svým stykům s pravými nositeli kněžství samozřejmě učil nauku exaltace. Například ve svém díle Proti herezím („Adversus heresies“) píše:

„Nebyli jsme učiněni bohy od počátku, ale nejprve obyčejnými lidmi, a teprve po delší době bohy.“

Ve stejném díle dále říká, že člověk se v plnosti slávy nestane pouze nějakým andělem, skutečným bohem. „Procházejíc okolo andělů, abychom byli učiněni v podobě Boha.“


(Justin Mučedník)

Justin Mučedník či Martyr (cca 100– 165) byl řecký křesťanský theolog a filosof, jeden z církevních Otců a svatý katolické církve. Zemřel mučednickou smrtí za vlády Marca Aurelia.
Justin ve svém díle Dialog s Židem Tryfónem tvrdí, že „jsme učiněni bohy, osvobozeni od utrpení a smrti“.
V tom samém díle také obhajuje myšlenku, že „jsme hodni toho stát se bohy a získat Moc, abychom se mohli stát plnohodnotnými syny Nejvyššího“.


(Klement Alexandrijský)

Klement Alexandrijský (žijící 160-200 n.l.) je také proslulý církevní spisovatel, jenž se řadí mezicírkevní Otce, a první člen církve v Alexandrii, jehož známe jménem. Zároveň patří mezi nejvýznamnější řecky píšící křesťanské učitele starověku. Byl katolickou církví považován za světce, ale kvůli tomu, že jej pro obhajobu svých názorů často používali stoupenci protestantské reformace, byl roku 1584 vyškrtnut z římského kalendáře svatých. I přesto je dodneška ceněn za svou službu a za svá díla.

Klement ve svých dílech obhajuje oslavení člověka a zásluhu Ježíše Krista na této přeměně. Ve třetím ze svých dochovaných děl, Strómata (Στρωματεῖς Strómateis „Koberce”), vysvětluje spojitost mezi řeckou filosofií a křesťanstvím. Božskou inspiraci, danou lidstvu skrze starověké filosofy, bral jako „vlákna v koberci“, která se proplétala Kristovo naukou.
V této knize zcela explicitně mluví o exaltaci a množství Kristu podřízených bohů, když říká:

„Jsme předurčeni k tomu, abychom seděli na trůnech spolu s ostatními bohy, kteří byli na své místo jako první dosazeni Spasitelem.“

Ten samý Klement Alexandrijský v druhém ze svých děl, Učitel (Παιδαγωγός Paidagógos), mluví o věčném osudu těch, kteří spravedlivě následují Boha a věří v něj celým svým srdcem, myslí i duší
„Znaje Boha, bude učiněn takový jako je Bůh…“

A proč? Klement říká: jednoduše proto, že „Člověk bude moci být učiněn Bohem, neboť Bůh si to tak přeje.“


(Hyppolyt Římský)

Hyppolyt Římský (170-236 n.l.) byl žákem Ireneje z Lyonu (máme zde tedy linii od apoštola Jana, přes Polykarpa a Ireneje až po tohoto muže) a je považován za nejdůležitějšího církevního Otce Západu této doby. Církev ho prohlásila za svatého a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).

Ve svém dílu Philosophumena Hyppolyt píše: „A staneš se společníkem Božstva a spolu-dědicem Krista… protože jsi se stal Bohem… a byl jsi zbožštěn / oslaven a počat k nesmrtelnosti.“



(Cyprián z Kartága)

Svatý Cyprián, vlastním jménem Thascius Caecilius Cyprianus, byl biskup Kartága a důležitý starověký křesťanský spisovatel, církevní Otec. Narodil se na začátku 3. století v severní Africe, zřejmě v Kartágu, kde též získal dobré vzdělání. Zemřel jako mučedník při Valerianově pronásledování 14. září 258. Katolická církev slaví jeho svátek 16./17.září.

Cyprián taktéž chápal, že naším úkolem je nastoupit stejnou cestu, jakou prošel Ježíš Kristus, a podle toho také dojít stejné odměny.

„Takový, jaký je nyní Kristus, budeme i my křesťané, pokud jej budeme napodobovat.“(Citát z knihy De idolorum vanitate - O marnosti model)


(Origenes)

Origenés z 3.století platí za kontroverzního křesťanského myslitele, přesto jsou však jeho díla významná. V „Komentáři k Janovi“ napsal:
„Pravý Bůh (Otec) je naším Bohem, a ti, kteří jsou stvořeni podle jeho Obrazu, jsou bohové…“


(Atanáš Alexandrijský)

Svatý Atanáš Alexandrijský (asi 295 – 2. května 373) je jednou z nejvýznamnějších osobností křesťanského starověku. Řehoř Naziánský jej nazval „sloupem církve“ a jeho potomci ho obdařili přízviskem „Veliký“.
Atanáš ve svém díle 4 promluvy proti Ariánům zcela výstižně napsal: „Bůh se narodil v těle proto, abychom mohli i my býti učiněni bohy.“

Mezi dalšími bych mohli uvést třeba Basila z Ceasareje ( který učil, že „stát se bohem“ je nejvyšším cílem každého z nás), Řehoře z Nazianzu nebo svatého Augustina.

(Zcela záměrně jsem v tomto textu pracoval pouze s ukázkami z Bible a raného
křesťanství a zcela jsem vynechal jakékoliv ukázky z Knihy Mormon, 
který je Dalším svědectvím o Ježíši Kristu)

Z tohoto obsáhlého výběru doufám zcela evidentně vidíte, že prvotní křesťané o myšlence Oslavení nejenom věděli, ale také ji učili.



(Zrnka pravdy se zachovala dodnes)

Římskokatolická církev toto učení však v dalších staletích stále více potlačovala. I dnes však můžeme v katolickém katechismu (460) najít věty jako:
„Jednorozený Boží Syn, chtěje nás učinit účastnými svého božství, vzal na sebe naši přirozenost, aby, když se stal člověkem, z lidí učinil bohy.“

Ten stejný paragraf katechismu také opakuje již výše zmíněnou větu a vysvětlení Oslavení:
„Vždyť Boží Syn se stal člověkem, aby nás učinil Bohem.“

Sami si to můžete ověřit na:

Je pouze Satanovým dílem, že lidé o této nauce dnes v plnosti neví nikde jinde, než v Církvi Ježíše Krista Svatých Posledních dnů.


 (Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů je pokračováním Sionu,
který byl za časů Enocha přenesen do nebe, aby se jeho obyvatelé
stali bohy)

Než se s vámi rozloučím, dodám pouze malé upozornění.

Lucifer se snaží nás neustále oklamat. Jednou z těchto cest je jeho pokus zničit vědomosti o Boží nauce Exaltace – Oslavení Člověka. Druhou je však pokus nabídnout vlastní formu zbožštění.


(Pozor na hada, synové a dcery Adama a Evy)

Satan nám v mnoha kultech (třeba sektě Illuminátů) nabízí možnost stát se Bohy skrze moc a slávu – skrze „VELIKOST“, která nemá morální požadavky. Taková božkost je však falešní a není skutečná ani pravá. Kdo jí uvěří, zjistí po smrti, že byl Nepřítelem oklamán.
Nabádám vás tedy všechny, abyste hledali Pravdu a nezapomněli, že hranice mezi Boží Pravdou a Satanovo Lží je někdy velice tenká.
Boží pravdu poznáte vždy podle toho, že spolu s Darem zavazuje také k povinnostem (Božím přikázáním), zatímco Satanovo cesta vždy nabízí „rozkoše bez zodpovědnosti“.



(Ke Stromu věčného života vede cesta jen skrze Poslušnost a Víru v Ježíše Krista)


Přeju vám hezké dny, budu rád pokud si mě
 přidáte na Facebooku do přátel, abyste se mě mohli osobně na něco zeptat, nebo sledovat novinky přímo u mě.
Pro ty, kteří nečetli minulý blog o „posvátných stiscích“, které hovoří o jednom z aspektů zbožštění, pak doporučuji.

Žádné komentáře:

Okomentovat