Mnozí z nás jistě znají a zkoumají příběh Abraháma, starozákonního patriarchy a jednoho z nejvýznamnějších proroků Dispensací.
Z jeho života se učíme mnohých příkladů. Jedním z nejcennějších symbolů je pochopitelně finální zkouška, kdy má Abrahám obětovat svého syna.
Tato oběť byla ve skutečnosti symbolem mesiášské oběti. Abrahámův syn byl nahrazen beranem, což mělo symbolizovat, že Bůh, náš Otec, za nás za všechny obětuje svého vlastního syna, Ježíše Krista, abychom my sami nemuseli bídně trpět.
Abrahám znal Boží slib, že skrze Izáka bude požehnán mnohým potomstvem. Proto měl také víru, že "Bůh si svého beránka pro oběť najde", jak připomenul po cestě na horu Moria svému synu.
Otázka, kterou dnes chci položit, zní: Odsoudil by Bůh Abraháma, kdyby svého syna váhal obětovat?
Jaký by byl výsledek, kdyby se Abrahám na hoře Moria Jehovovi poklonil a poprosil ho o smilování. Nezaradoval by se Bůh nad jeho vírou?
Jehova poslal svého anděla, aby zastavil ruku spravedlivého Abraháma, který byl tak pokorný a poslušný, že neváhal vykonat bolestivou oběť. Za svou spravedlivost a poslušnost byl následně požehnán.
Nebyl by však požehnán i za svou víru v Milosrdného Boha? Za svou víru v nekonečnou milost Pána nebes i země?
Upřímně řečeno si neumím představit, že by se Abrahám u oltáře sklonil, pronesl slova víry a lásky, řekl Bohu že nedokáže zabít svého milovaného syna - že raději zemře on sám - a že by ho Bůh následně potrestal nebo mu řekl: "Abraháme, neprošel jsi zkouškou...".
Poslední dobou jsem přesvědčen, že ne všechny zkoušky mají buďto špatný nebo dobrý výsledek. Někdy mohou být obě možnosti správné a někdy.... obě špatné. Možná to zní zvláštně.
Možná jsou zkoušky a jejich výsledky závislé spíš na situaci, v níž danou zkoušku dostaneme. Pokud zkoušku dostaneme v období hříchu, mohou být obě naše možnosti "nesprávné", protože vyústí v příchod trestu. Vybíráme si už jen formu dané odplaty, jako král David, když mu Bůh skrze svého proroka Samuela dal na výběr různé katastrofy.
A někdy - jako v případě proroka Abraháma - jsou zkoušky jen nástroj, abychom Bohu ukázali záměr svého srdce. Bůh naše srdce zná. Ale občas ho neznáme my sami.
Možná by obě možnosti Abrahámovy zkoušky byly správné.
Možná chtěl Bůh Abrahámovi jen dát možnost plně se rozhodnout, zda více věří ve Spravedlnost nebo Milosrdenství, kteréžto obě vlastnosti jsou vlastnosti Boží.
Možná, že to, co si máme vzít z příběhu Abraháma a Izákovo oběti, není princip, že máme SLEPĚ VĚŘIT.
Možná pravým morálním hrdinou daného příběhu není sám Abrahám, ale právě Bůh, který lidskou oběť zastavil a nahradil jí obětí svého vlastního Syna. Protože kdo jiný by mohl lépe vědět, že není snadné obětovat své dítě, než právě náš Otec?
Žádné komentáře:
Okomentovat