Svitek Abrahámův, nalezený v egyptských katakombách,
napsaný Abrahamovou vlastní rukou na papyrus,
ku prospěchu budoucích generací...
(Originální stránka původního vydání Knihy Abrahamovy)
Jednou z nejvíce kontroverzních věcí na mormonské církvi je údajně tzv. ABRAHAMŮV SVITEK, neboli Kniha Abrahamova, která je součástí "Drahocenné perly" - jakožto součást uznaného a hlavního kánonu "posvátných knih" mormonismu (Celkový seznam je Bible, Kniha Mormonova, Nauka a smlouvy - zjevení Josepha Smithe - a Drahocenná perla, která obsahuje především Knihu Mojžíšovu a Abrahamovu).
Od počátku budila Kniha Abrahamova podezření "anti-mormonů". Snažili se ji všemožně napadnout a zesměšnit. Poté přišlo rozluštění egyptského jazyka a strhla se doslova LAVINA kritik, které svorně tvrdily, že si Joseph Smith "překlad" egyptského papyru vymyslel a že Kniha Abrahamova je pouze jeden z dalších výtvorů této církve.
Hned na začátku se nabízí zcela očividná otázka - co má vůbec Abrahám společného s Egyptem? Proč by měl Abrahám psát nějakou "knihu" v egyptštině???
Odpověď je nasnadě. V Knize Abrahamově je kromě jiného popisován příběh toho, jak se Abrahám dostal na určitou dobu do Egypta. Tato epizoda jeho života je zaznamenána i v bibli (v knize genesis). Setkávání biblické pra-kultury a Egypta bylo časté - ne jen kvůli geografické poloze, ale z mnoha dalších důvodů.
Z Bible samotné víme, že v Egyptě bydlel určitou dobu nejen Abrahám, ale také Josef a jeho otec Jákob (a jeho bratři). Židé po Josefovi žili v Egyptě asi po 400 let, a poté byly vyvedeni Mojžíšem. Ve Starém zákoně ale čteme více epizod, spojených s Egyptem.
Například prorok Jeremjáš se s židovskými exulanty vydal do Egypta (kde i zemřel), a to po zničení Jeruzaléma babylonskými vojsky. A závěrem - pochopitelně sám Ježíš Kristus žil určitou dobu s rodiči v Egyptě, a strávil tam tedy mládí.
Tyto příklady nejsou určitě jediné, a jen dokazují, že Egypt a jeho kultura byly s Izraelem a jeho kulturou provázány historickými i národními událostmi.
Není proto tak zvláštní, že by Abrahám během svého pobytu v Egyptě zanechal nějaký svitek - vzkaz - pro budoucí generace. Ostatně Joseph Smith pracoval i na překladu dalšího egyptského papyru, kterým měla být Kniha Josefova, který - jak již bylo zmíněno - přebýval v Egyptě většinu svého života, stal se vysokým místodržícím Faraona a dle mnohých dohadů byl slavným IMHOTEPEM (o které dnes Hollywood točí filmu typu MUMIE a Mumie se vrací :)
Co tedy Kniha Abrahamova doopravdy je? A jak je to s jejím překladem a významem?
Joseph Smith na počátku KA píše:
"Překlad určitých dávných záznamů, jež se nám dostaly do rukou z egyptských katakomb. Zápisy Abrahamovy zapsané jeho vlastní rukou na papyrus, zatímco byl v Egyptě, nazvané Kniha Abrahamova. "
Kniha samotná je rozdělena do 5ti kapitol. Příběh začíná v době, kdy je Abrahám ještě relativně mladý, a pro svou vzpurnost proti modlám má být obětován modlářským knězem Farona v zemi Ur - v Chaldeji.
Příběh o tom, jak Abrahám bojoval proti modlářství svého otce i svého města, je známý zvláště ze starozákonních židovských apokryfů, ale také z islámských legend a příběhů. Nejde tudíž o žádný příběh, který by v kontextu Abrahamova života a monoteistické tradice byl něčím zvláštním, ačkoliv lidé rádi tvrdí opak....
Příběh pokračuje zázračnou záchranou Abrahama a scénou, v níž Jehova učí Abrahama ASTRONOMII. Poté už jen následuje převyprávění začátku genesis (první biblická Kniha) a děj končí ve chvíli, kdy je Adamovi nalezena společnice - EVA.
Samotný text by tedy nebudil takové rozpaky. Proč anti-mormoni Knihu Abrahamovu tolik nenávidí? Z velké části kvůli neznalosti, ale velký "podíl" na tom také mají 3 obrázky, vložené do Knihy Abrahamovy.
Součástí KA je totiž trojice "faksimilií", neboli egyptských obrazů, kreslených na papyrus, které ukazují
1. Obětovávání Abraháma
2. Strukturu vesmíru, jak to bylo zjeveno Abrahamovi Jehovou
3. Scéna, kde Abrahám na dvoře farona učí astronomii poddané a egyptského prince.
Lze říct, že "archeologové" a "egyptologové" nesouhlasí ANI S JEDNOU z výše zmíněných faksimilií. tvrdí, že představují zcela odlišné scénym než jaké popsal Joseph Smith.
K tomu je nutno říct několik věcí. Zaprvé - "překlad" Josepha Smithe je spíš než obyčejný překlad nebo popis VÝKLADEM. To souvisí právě s podstatou egyptského jazyka, který nepoužívá "písmena", ale symboly/znaky, které lze vykládat dle kontextu. Překlad egyptského textu tudíž není to samé, co překlad textu z angličtiny do češtiny.
Zadruhé - pokud se zajímáte o egyptské náboženství, možná jste si všimli 2 různých rovin výkladu egyptských artefaktů. Jedna z nich je ta "jednoduchá" a přímá. V té je každé božstvo jasně vysvětleno a egyptské fresky víceméně jasně rozebrány.
V rovině druhé se pouhybuje jen několik egyptologů - zvláště těch, kteří neradi plynou po povrchu. Ti poté ukazují, že egyptské obrazy nelze vykládat jednoduše a polopaticky, nýbrž že mohou symbolizovat více, než se zdá. Druhá skupina egyptologů totiž dobře rozumí podstatě egyptského smýšlení, které s názvy bohů nenakládá tak jednoduše, jak si někteří dnešní egyptologové domnívají.
V tomto textu bych se chtěl zaměřit zvláště na 2. faksimilii, ale pro pořádek a lepší pochopení zmíním minimálně i tu první, aby bylo jasné, co jsem výše uvedeným rozdělením měl na mysli.
Faksimilie č. 1 má zobrazovat Abraháma a modlářského faraonova kněze, který se jej chystá obětovat. Problémem však je jedna věc, která se dotýká všech 3 faksimilií - dnešní dochované obrazy nejsou úplné a chybí na nich některé části. Proto archeologové doslova rozcupovali tento obrázek na kousky.
Pro každého, kdo se někdy zajímal o egyptské obrazy, se opravdu na první pohled může zdát něco špatně. Nechybí na obraze něco? Nebo není tam něco navíc?
Scéna Abrahamovo oběti může leckomu připomínat scény egyptského balzamování ! Při nich bůh ANUBIS (bůh mrtvých) připravuje tělo nebožtíka, aby bylo připraveno na cestu Světem mrtvých, neboli Duchovním světem.
To samé si také pomysleli egyptologové "první kategorie" (viz výše). Jednoduše řekli, že Joseph Smith buďto získal poškozený obraz, který sám domaloval (špatně), nebo záměrně odstranil některé části obrazu, aby jej poté mohl domalovat dle svých představ a potřeb.
Opravdu to tedy tak je? Takové obvinění (hlavně to druhé) by znamenalo velký problém pro "mormonskou církev", jelikož na důvěryhodnosti Josepha Smithe stojí celá církev. Pokud nebyl pravým prorokem, nebo pokud není např. Kniha Mormonova pravdivá, pak není pravdivá ani Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů. Pokud ale KM nebo KA pravdivé jsou, a Joseph Smith je tedy Prorokem, pak je pravdivá icírkev.
Hezké na tom je, že zde neexistuje "střední cesta", kterou mnozí lidé s oblibou všude hledají.
Má tedy faksimilie č.1 představovat boha Anubise, který byl mylně pokládán za faraonova kněze?
Má faksimilie č.1 představovat balzamování nebožtíka, namísto obětování živého člověka?
Nebudu pro tentokrát rozebírat CELOU faksimilii č.1, ale ukážu vám, jak se "egyptologové 1.kategorie" mýlí.
Podívejme se na klasické obrázky Anubisova balzamování. Jedna věc je na první pohled totožná - tzv. "lví pohovka", na níž byl mrtvý balzamován, a na níž leží i Abrahám. Podobné, nebo skoro totožné, jsou i 4 nádoby - KANOPY - které stojí na některých obrazech mumifikace pod lví pohovkou (jde o 4 syny Horuse, o nichž budu mluvit později).
Co je však v rozporu je zcela jasně tělo ležící postavy. I pokud nahlédneme jen na dnešní dochovaný kus faksimilie, všimneme si, že nohy "Abraháma" jsou oddělené - jedna trčí vzhůru. Navíc - balzamovaný má odlišný vzhled těla - nemá bederní roušku ani oblečení, ale je malován již jako polo-dokončená mumie.
O co tedy jde?
Archeologové první kategorie (plynoucí po povrchu) staví celý svůj argument na hlavním bodě - že faraonův kněz je doopravdy bůh ANUBIS, jak je vidět na klasických egyptských obrazech. Ale skutečně tomu tak je? Skutečně je postava na egyptských obrazech starověký bůh ANUBIS?
1.kategorie egyptologů by řekla ano. Druhá ne. Proč? Protože druhá jde více do hloubky.
Z Egypta se nám dochovalo velké množství obrazů, kde "Anubis" mumifikuje mrtvé. Ne vždy však jde o "náboženský obraz" jako takový. Mnohdy jde o skutečné zobrazení děje. Jak je to možné?
Starověcí kněží při rituálech a obřadech nosili MASKY bohů, které měli zpodobňovat. Podobně jako v řeckém divadle, i zde si nasadili masku a předstírali, že je v nich vtělené božstvo. V případě mumifikace lidí nosili balzamovači mnohdy MASKU boha Anubise, který reprezentoval boha mrtvých.
Tam kde tedy egyptologové 1.kategorie vidí pouze ANUBISE, vidí ti druzí egyptského modlářského kněze boha Anubise.
Když se vrátíme zpět k faksimilii č. 1., zjistíme, že interpretace mnoha egyptologů, že nejde o modlářského kněze faraona, nýbrž o boha mrtvých, je mylná, protože jde pravděpodobně o modlářského faraonova kněze v obou případech.
Proč ale Joseph Smith doplnil obyčejnou lidskou hlavu, a nikoliv boha Anubise? Možná i proto, že daný kněz sice patřil k faraonovi, ale obětovával Abraháma v zemi Chaldejců, ve městě UR, kde nebyly egyptské zvyklosti tak zaběhlé. I proto možná kněz nenosil pompézní masku, nýbrž obětovával ve své lidské podobě.
Podobná, nebo totožná situace je v případě faksimilie č.3, kde je postava "bohyně Isis" interpretována jako FARAON, zatímco egyptský princ jako bohyně MAAT a sám ABRAHÁM jako OSIRIS.
Je známo a doloženo, že faraoni při některých náboženských obřadech přebírali podobu opačného pohlaví - tedy ženských bohyň. Osiris je zase předobrazem pozemského vládce, a proto je Abrahám - trůnící z moci faraona - zobrazen jako Osiris.
Egyptské obrazy je nutné vnímat jako zobrazení náboženských obřadů a rituálů - nikoliv VŽDY jako mytické scény ze záhrobí či "nebe".
Možná někdy v budoucnu obsáhleji popíšu Faksimilie č.1 a 3., abych vyvrátil všechny obavy, ale myslím, že to pro tuto chvíli stačí, aby každý viděl, jakým způsobem egpytologové DEZ-interpretují egyptské obrazy - ve snaze zesměšnit mormonského proroka Josepha Smitha. Jsem si totiž jist, že většina egyptologů tyto věci ví, akorát je používá jen, když se jim to hodí. V případě Knihy Abrahamovy si takřka kolektivně hrají na hloupé a předstírají, že nechápou interpretace Josepha Smithe, který naopak ukazuje, že rozuměl egyptské teologii mnohem více, než oni.
Uvažte totiž, že Joseph Smith interpretoval egyptské obrazy na počátku 19.století - v době, kdy ještě nebyla rozluštěna egyptština, a kdy téměř neexistovaly egyptské památky na americkém kontinentě (Joseph Smith získal ve své době možná jediný možný egyptský artefakt tehdejší Ameriky).
Po tomto krátkém úvodu bych se vrhl na hlavní část tohoto textu - popsání a vysvětlení ústřední FAKSIMILIE č.2 - v duchu egyptského náboženství a mormonské nauky.
Faksimilie č.2 zobrazuje tzv. HYPOCEFALUS.
Hyphocefalus znamená "pod hlavu". Jedná se o egyptský obrázek, který byl mumiím kladen pod hlavu, aby pomocí této "mapy" našli správnou cestu v záhrobí.
Hypocefalus byl malován na látku, papyrus, dřevo nebo kov. Ukazoval cestu, jak se navrátit do společenství bohů.
Hypocefalus představuje MAPU vesmíru jako takového. Vidíme, že je rozdělen na několik částí. V podstatě jsou tam 2 strany -- Nebe a Země (obrácená vzhůru nohama dole).
Zcela dole se nachází fyzický svět Země a jeho příběh.
Jak jsem již zmínil, hypocefalus, který dnes vlastní mormonská církev, není dochován v celé podobě. Ja narušen / porušen, a některé jeho části chybí. Raní egyptologové se Josephu Smithovi vysmívali kvůli částem, které s "pomocí Boží" domaloval. Smáli se jeho "schopnostem" a "představivosti" Vyprávěli o něm po dlouhá desetiletí zábavné příběhy a vysmívali se mormonské církvi.
Počátkem 20.století (více jak 50 let smrti Josepha Smithe) se smát přestali. Byly totiž nalezeny další starověké egyptské hypocefaly, které skrz naskrz potvrdili verzi, kterou sestavil Joseph Smith.
Archeologové a egyptologové se o tom dnes nezmiňují. Anti-mormoni vám tuto informaci neřeknou, a málokdo si vyhledá antimormonské argumenty z počátku 20.století. Faktem však je, že zas a opět Joseph Smith vytřel zrak vše pochybovačům. Smutné na tom je právě onen princip. Odpůrci církve vždy vyrukují s odvážným kritickým tvrzením, kterým odradí a oblbnou mnoho lidí. Pak se ukáže, že šlo o lež, ale o tom už se nikdo nezmiňuje. Anti-mormoni nemají důvod, a mormonská církev nemá zapotřebí ukazovat omyly jiných lidí.
Situace je podobná s "archeologickými důkazy" Knihy Mormonovy. V době jejího přeložení v 19.století vytvořili archeologové seznam více jak 50ti věcí, popsaných v Knize Mormonově, které podle jejich názorů naprosto odporovaly nálezům ze starověké Ameriky - od rozsáhlých měst až po "slony" a jiná zvířata v Americe.
Pak byla objevena obří města starověkých Mayů, Aztéků a Inků, a archeologoům bylo jasné, že svou anti-mormonskou propagandu budou muset otočit o 180°.
Dnes zbylo z výsměšného seznamu archeologů jen velice málo věcí. Byly nalezeny i kosti kontroverzního "slona", který údajně neexistoval, a přeci byl archeology v druhé polovině 20.století nalezen :)
Právě z tohoto důvodu píšu tento text. Na internetu dodnes na anti-mormonských stránkách najdete většinu starého seznamu z 19.století, ačkoliv byla většina argumentů vyvrácena. Kdo z lidí, čtoucích proti-mormonské stránky, si ale doopravdy zjistí, co archeologové našli? Málokdo.
Přál bych Vám všem, abyste i vy bádali s upřímným srdcem, protože pak zajisté zjistíte Pravdu. Tento text je malou ukázkou toho všeho.
Vrhněme se proto na HYPOCEFALUS.
FIGURA 1
Dle egyptologů představuje boha Chnuma
Kdo byl Chnum?
Chnum bylo jedno ze stvořitelských egyptských božstev. Údajně uhnětl první lidi z hlíny na břehu Nilu (Adamovo tělo z hlíny uhnětl Bůh, nazývaný ELOHIM, i v Bibli). Má 2 tváře, které symbolizují, že je Bohem nebes i země.
Chnum dle egyptologů sedí na svém trůnu a 2 opice, představující 2 DUCHY, jej oslavují.
CO na to říká "překlad" Josepha Smithe?
Joseph Smith napsal, že jde o KOLOB, jakýsi mystický středobod vesmíru, který stojí nejblíže trůna Božího - trůnu ELOHIMA - a bere z něj energii, kterou čerpá dále do všech koutů vesmíru.... Opice po boku představující 2 duchy, stojící nejblíže KOLOBU / Trůnu Božího. Jde o Ježíše Krista a Michaela - ADAMA.
Na obraze vidíme, že Elohim - Bůh OTEC - předává Ježíši Kristu a Michaelovi žezla moci a pravomoci. Dává jim specifické úkoly. Ježíš Kristus se stává Stvořitelem a Spasitelem světa, zatímco Michael se stane prvním člověkem - prvním duchem, který sestoupí do těla, které Elohim uhněte z hlíny.
Všimněme, že KOLOB se nachází uprostřed hypocefalu. Uprostřed Vesmíru. Je to jakýsi Zdroj, který Otec ustavil. Kolob jako takový je tedy symbolické jméno Boha Otce, ale zároveň (a spíše) jde o Středobod Universa, v němž začlo Stvoření a do nějž se jednou celý Vesmír zase "zhroutí". Jde o "těžiště" Vesmíru. ZDROJ.
FIGURA 2
Podle egyptologů Amon-Ra, se 2 tvářemi, symbolizujícími dle egyptologů nadvládu nad Nebem i nad Zemí, a zároveň symbolizující vstávající a zapadající Slunce.
CO říká Překlad Josepha Smitha?
Kniha Abrahamova píše, že jde o OLIBLIŠ - "řídící stvoření" blízko místa, kde Bůh přebývá - drží klíče moci týkající se planet.
O co tedy vůbec jde?
Ra byl v Egyptě také nazýván Otec Bohů, protože byl "otcem jejich duchů". Vidíme, že to je opravdu Nebeský Otec, který nás všechny zrodil.
Egypťané věřili, že Ra zrodil naši "ba", neboli našeho nesmrtelného ducha. Bůh Otec je i v bibli nazýván Otcem našich duchů. Proto je naším Otcem a my jsme jeho Děti, kteřé mohou být také Bohové....
Znamená to tedy, že Olibliš je Elohim? Ne...
Slovo Amon znamená, že je skrytý, neviditelný, nebo že je pouze duch. A my víme, že Bůh Otec má tělo.
Amon-Ra představuje dvojí titul. V Bibli i Knize Mormonově čteme, že Ježíš Kristus byl zároveň nazýván Otcem. Proč? Protože Ježíš Kristus byl od počátku zástupcem Boha Otce. Mluvil v jeho jménu, jako jeho právoplatný dědic. Kristus je tedy Amon, který má pravomoc Ra-Elohima.
Pokud se podíváme na egyptské znaky vedle obrázku, zjistíme, že znamenají v egyptštině něco jako: "The name of this Mighty God" "Jméno tohoto Mocného Boha" - egypťané věřili podobně jako židé, že Boží jméno je mystérium. Proto napsali, že jeho jménu zní: "Jeho jméno zní".
Amon (Ra) je tedy - JEHOVA.
Amon-Ra na obrázku dle egyptologů nese "wepwawet" - "otevírač cest". Je to žezlo, kterému bylo Otcem dáno Synu k otevírání Brány Spásy pro Děti lidské...
FIGURA 3
Podle egyptologů je to Ra nebo Horus-Ra na své sluneční bárce
Podle Josepha Smithe jde o Boha, sedícího na svém trůnu, oděn MOCÍ a PRAVOMOCÍ, stejně jako KLÍČOVÝMI SLOVY, která byla zjevena Adamovi, Sethovi, Noemu, Melchisedechovi a dalším.
Kdo je tedy postavou v lodi?
Tato figura symbolizuje POUŤ BOHA. Jeho život ve věčnostech.
Může to tedy symbolizovat život Boha Otce (Ra), život Ježíše Krista (Horuse - syna Osirise/Elohima) nebo život kohokoliv z nás, kde se plně oddají Bohu a splní podmínky exaltace.
Ra jede na své bárce odlišnou část poutě než Ježíš Kristus, který je jeho synem Horem.
A Horus-Ra na své bárce je Ježíš Kristus, neboli Jehova s mocí Ra/Elohima/Otce.
Je to on, kdo má na hlavě slunce. On je ten, který pluje na své bárce i podsvětím (jako Ra), kde káže mrtvým evangelium (viz Petrův list v bibli).
Ježíš Kristus získal svou moc a pravomoc od Boha Otce - Elohima. Proto Ra jede na své bárce s Mocí.
Nyní je však Ježíš Kristus také "Ra" - totiž Bůh. Proto může jet na Božské loďce i on.
Egyptský nápis vedle postavy podle egyptologů znamená něco jako "Božská loď / "nadpřirozená bárka". (Úplně vidím, jak se ufo.věřící teďka zatřásli, ale s tí už nic neudělám :D)
FIGURA 4
Podle egyptologů jde o boha Sokara.
Joseph Smith daný obraz popsal tak, že jde o "Rakijang", neboli "nebeskou oblohu", a že se rovná číslo v egyptštině rovná 1000.
Egyptologové tvrdí, že číslo 1000 v egyptštině nemá význam. Ve skutečnosti je však spojen s HVĚZDAMI. 1000 hvězd symbolizovalo noční oblohu - bohyni.
V Bibli čteme, že jeden rok u Boha je 1000 let na Zemi. V Knize Abrahamově čteme, že otáčení Kolobu, který stojí u Elohima, je 1000 let. Je tam také psáno, že Bůh-Otec - Ra (možná je od něj název RA-kijang:)
počítá podle Kolobu čas, neboť stojí ve středu vesmíru.
Figura 4 tedy představuje opak "sluneční" figury 3, protože představuje noční oblohu s hvězdami. Na noční obloze se prohání v loďce Sokar.
Egyptologové také tvrdí, že tento Sokar se vznáší v bárce na Horových křídlech. Horus je - jak víme z figury 3, Kristus.
Ptačí podoba navíc připomíná symboliku Ducha Svatého, který je sice "lidskou postavou", ale může být v umění zpodobňován jako holubice.
Duch Svatý se řídí Světlem Kristovým - svědčí o Synu i Otci. Proto je Sokar (Duch Svatý) egyptology na tomto obrázku někdy označován jako Horus-Soped.
Takže Elohim se zrcadlí v Centru Vesmíru - Kolobu, Jehova v hvězdě, která stojí nejblíže Kolobu - Olibliš, a Duch Svatý jako další řídící síla - Rakijang.
2 řídící síly jsou "opice", stojící u figury 1.
Duch Svatý a Michael-Adam jsou 2 strany jedné mince.
Michael získal spolu s Kristem-Jehovou pravomoc ve "střední" sféře hypocefalu - v terestiálním světě. Duch Svatý oproti tomuto 1.člověku - Adamovi - je posledním vtěleným člověkem. Musí být zatím pouze duch, aby mohl vstupovat do těl lidí, a tedy je "Posledním člověkem".
Kniha Abrahamova nevysvětluje jen teologii Boha. Vysvětluje také strukturu Vesmíru jako takového. Proto mají jednotlivé osoby - DUCHOVÉ - odraz v planetách/hvězdách ve Vesmíru.
Přeskočím nyní k figuře 7, protože bude snazší vysvětlit souvislosti "dolního" světa hypocefalu.
FIGURA 7
Podle egyptologů jde o sexuálního boha Mina, sedícího na trůnu.
Joseph Smith jej popisuje jako Boha, sedícího na trůnu, odhalujíc Klíčová slova Kněžství a znamení Ducha Svatého Abrahamovi.
Člověk se u toho bádání občas i pobaví, nemyslíte?
V egyptské symbolice znamená vztyčený falus plodnost, a posléze i MOC. Když se maluje v egyptské Knize Mrtvých rada bohů, mají všichni vztyčený falus, ale jde jen o ikonické zobrazení toho, že jsou navěky plodní.
Postavička v levé části obrázku je tedy Duch Svatý, který přijímá OKO - Klíčová slova Kněžství - (moc a pravomoc ve figuře 3 byly také OKA) od Boha (ať už Jehovy nebo Elohima), aby je odnesl Abrahamovi, popřípadě jiným Prorokům.
Na tento obraz navazuje další obraz - číslo 5.
FIGURA 5 (uprostřed "dolního světa")
Podle egyptologů jde o bohyni - Krávu Hathor . za níž stojí bohyně s posvátným stromem.
Překlad Josepha Smithe říká:
"V egyptštině zvané "Eniš-go-on.doš" - jedna z řídících planet. Egypťané tvrdí, že je to Slunce, které si půjčuje své světlo od Kolobu skrze Kae-e-vanraš, neboli Velký Klíč, prostřednictvím 2 hvězd, které stojí vedle Kolobu."
Jde o 2 duchy, stojící u Elohima/Chnuma - Ježíše Krista a Michaela.
CO to tedy znamená?
Hathor nesymbolizovala v Egyptě jen Slunce, ale také Zdroj života. Ta, která řídí svoje planety - svoje hlavní syny - Proroky dispensací.
Hathor je také nebeskou Matkou a Velikou Rodičkou. Je to tedy prvavděpodobně žena Elohima, která je Matkou všech duchů na naší planetě (i všech planetách sluneční soustavy). Ona nás zrodila z Boha Otce.
Hathor/Nebeská Matka získává svou MOC nad sluneční soustavou od Ježíše Krista a Michaela, tedy svých dětí, jelikož právě oni získali pravomoc od Otce-Elohima.
Všimněte si toho, že SLUNCE je v egyptském symbolismu přirovnáno k Nebeské Rodičce. Možná znáte náboženské legendy o tom, že v Posledních dnech zčerná slunce a ztratí svou zář. Hollywood i staré mýty nás zároveň zpravují o tom, že v Posledních dnech by mohlo dojít ke globální neplodnosti, kvůli které se nebudou rodit děti. Z hlediska egyptského jde o 2 propojené jevy - Slunce - Hathor přestane rodit, a tudíž Slunce ztratí svou zář....
FIGURA 6
Podle egyptologů představuje 4 syny Hora/Horuse.
Podle Josepha Smithe jde o tuto Zemi v jejích 4ech úhlech.
Egyptologové se víceméně shodují, že 4 synové Hora mohou někdy symbolizovat 4 světové strany, a další aspekty - řecké ELEMENTY.
Jde zde o kosmologické znázornění toho, že náš materiální svět je postaven na metafyzickém i fyzickém základě, který představuje číslo 4. Tato symbolika je známá především v alchymii a hermetistických vědách (které vyšly z Egypta, stejně jako Kabala) a byla přenesena i do řecko-římského světa.
V novozákonní tradici jde o 4 evangelisty. V příběhu kosmických rozměrů jde však o jiné 4 postavy.
Tyto postavy splňují závěrečnou roli v příběhu "dolního" světa hypocefalu.
Na počátku dolního světa je Bůh, který skrze Ducha Svatého sesílá Kněžství Prorokům. Proroci byli, jsou a budou pojítko s Bohem.
Další figurou byla nebeská Matka, která nás všechny zrodila, a její hmotná předpodoba - Slunce.
Poslední figurou jsou hlavní "andělé" - ti, kteří nesou KLÍČE KRÁLOVSTVÍ. Klíče, o nichž hovoří i egyptské nápisy. Tito andělé v nějaké fázi svého života klíče od Boha získali, a nyní slouží jako jejich strážci. Jako ti, kteří klíče předávají dál.
Kdo jsou tedy 4 hlavní "synové" - služebníci/přátelé/
učedníci Hora/Krista?
Jedním z nich je ELKENAH se sokolí hlavou, jehož jméno podle egypťanů znamená "Ten, který očišťuje své sourozence". Sokol symbolizuje, že je blízko Ducha Svatého a Ježíše Krista - Horuse.
Elkenah bude s nejvyší pravděpodobností jan Křitel, který volal k pokání a očistě skrze vody křtu.
Jan Křtitel byl tím, kdo se zjevil Josephu Smithovi ve státě New Yorku při překládání Knihy Mormonovy, a předal mu Aronovo Kněžství.
Jan Křtitel / Elkenah je tedy tím, kdo má věčně na starosti Aronovo, neboli nižší - přípravné kněžství, jež opravňuje ke křtům.
Kdo jsou zbylé 3 postavy?
Víme, že Josephu Smithovi se při ZNOVUZŘÍZENÍ CÍRKVE JEŽÍŠE KRISTA zjevil nejprve Jan Křtitel, který předal nižší - Aronovo kněžství, a poté se zjevilo předsednictvo první Církve
Petr, Jakub a Jan), kteří předali klíče k vyššímu - Melchisedechvo kněžství. Je možné, aby zbylé 3 postavy byly právě Petr, Jakub a Jan?
Koraš a Mamakrah jsou božstva, která pomáhají při "vzkříšení mrtvých". Vzkříšení mrtvých (neboli znovuspojení ducha a kdysi zesnulého těla) je sice tradičně "křesťanský" koncept, ale nalezneme jej i ve starověkých náboženstvích.
Koraš je hlavním, kdo má na starosti obnovu těla pro vzkříšeného ducha. Dělá to z pověření PTAHA a RA. Co to tedy znamená?
Koraš je jeden ze "synů Hora" - tedy "synů Krista". Ra je Bůh Otec. Kdo je Ptah?
Ptah je pravděpodobně jedno z přízvisek Ježíše Krista. Musíme pochopit, že Ježíš Kristus má mnohá jména i v bibli (např. ve Zjevneí je nazýván Veliký Amen, což může propojit s egyptským bohem AMONEM atd...).
Ptah je označován za hlavního "demiurga" - je Pánem věčnosti, Pánem spravedlnosti, Pánem Pravdy a stvořitelem Světa., který nejprve stvořil ve své myšlence (v duchu).
V tomto případě tedy Ptah reprezentuje roli Krista jako uskutečnitele Vzkříšení Mrtvých a zároveň pradávného Stvořitele - Jehovy.
Pod vedením Syna-Krista-Ptaha a Otce-Elohima-Ra uskutečňuje Koraš-Petr vzkříšení tělesných schránek lidí.
Mamakrah (zvaný také Hapi) má oproti Korašovi na starosti sbírání jednotlivých roztroušených částí lidského těla, které musí přinést Korašovi, který je s pomocí moci Ptaha a Ra spojí dohromady. Mamakrah by mohl být další z předsednictva první církve - Jakub.
Přirovnání Jakuba k Mamakrovi se může zdát libovolné, ale přesto při důkladnějším zkoumání může mít opodstatnění.
Posledním z trojice i čtveřice je LIBNAH.
Libnah byl sice "synem Hora/Krista, ale byl určen za opatrovníka Isis, která mu byla dána za "matku".
Kdo je Isis? V ikonografii je Isis ta, která nosí Horuse - tedy Panna Marie.
Možná si vzpomínáte, že Ježíš Kristus z kříže řekl Janovi, aby se staral o jeho matku, a že od toho dne bude jejím synem a ona jeho matkou. Učedník ("syn") Horuse/Krista tedy získal Horusovo matku za vlastní.
Až neskutečně se tato mytologie podobá novozákonní symbolice.
Za 4mi postavami - syny Horuse - stojí ještě 3 symboly - květ a 2 zvířata. Nechci se zde pouštět do rozebírání těchto symbolů, ale osobně bych tipoval, že jde také o proroky.
Po Janovi a Předsednictvu (=4 znovuzříditelé Kněžství, o němž mluví figura 4) se Josephu Smithovi v Chrámu v Kirtlandu zjevil Ježíš Krisrus, který představil Mojžíše, Eliáše a Eliase, aby Josephu předali své Klíče ke Znovuzřízení.
Ačkoliv není jisté, kým byl "Elias", mohlo by jít např. o Enocha. Pak by tato poslední trojice dávala ještě větší smysl - Enoch, Eliáš a Mojžíš jsou dle Židů (a také mormonské církve a dalších) jediné 3 osoby ve starozákonní tradici, které NEZEMŘELY, ale byly v těle - zaživa - vzaty do nebe.
Právě proto byli také Eliáš a Mojžíš posláni za Ježíšem při události Transfigurace - Proměnění na hoře. Měli totiž tělo, a tak mu mohli předat klíče svými fyzickýma rukama. Zajímavé je, že této události byl podle Josepha Smithe účasten i Jan Křtitel, a hlavně - dle BIBLE - 3 apoštolové - Předsednictvo - Petr, Jakub a Jan. Je tedy více než možné, že 3 proroci v Chrámu byli právě tito 3 velcí Proroci starého zákona (Mojžíš, Eliáš a Enoch). Neberte to však jako danou věc...
Tímto jsou všechny "obrázky" faksimilie č.2 vyřešeny, ale bádání tím nekončí. Nyní se vrhneme na překlad egyptských znaků na hypocefalu a závěrem také na interpretaci a překladu celého hypocefalu jako takového.
První řadou textů je řada figur č.11-8.
Joseph Smith k nim napsal, že jejich znalost bude člověku odlhalena v Chrámu.
Doslovný překlad z egyptštiny znamená něco jako:
"O Bože spících, od časů stvoření. O Mocný Bože, Pane nebes a Země, i světa po tomto světě, i Jeho velkých vod, nechť může býti Osirisu Shishaqovi darován život."
Kdo jsou "spící"? Jde o mrtvé, kteří z pohledu lidí spí (viz Kniha Kazatel v bibli), ačkoliv dle mormonské a vlastně i egyptské nauky ve světě zemřelých nespí, ale žijí dál. Proč je Bůh nazýván bohem mrtvých, když je v bibli nazýván doslova Bohem živých, a nikoliv mrtvých?
Protože - jak již bylo uvedeno - nejde o "boha mrtvých", ale Boha Zemřelých. Jde o symbolické označení toho, že Bůh je Bohem i nad zemřelými duchy.
Co je svět po tomto světě? Duchovní svět - svět zemřelých. Pokud jde o "Jeho mocné vody", jde v egyptštině (zjednodušeně řečeno) o symbolické zobrazení těchto krajin.
Kdo je ale Osiris Sishaq? Nemůžeme to vědět s jistotou, ale jelikož jde o Knihu Abrahamovu, a jelikož je
Abrahám zpodobněn jako pozemský prototyp božského Osirida, je pravděpodobné, že jde právě o tohoto
patriarchu. To by potvrzovala i Faksimilie č. 3, kde je Abrahám zpodobněn jako Osiris,
což byl poměrně častý způsob, jak poukázat na posvátnost či svatost určité osoby
(například farona...).
Text by tedy s drobnými změnami (s ohledem na symboliku Egypta a Západu) zněl asi takto:
"(11) O Bože Zemřelých, kterým jsi od časů Stvoření. (10) O Mocný Bože, Pane nebes i země, (9) i duchovního světa, i jeho vodních krajin, (8) nechť je duši Abraháma darován věčný život...."
Druhou řadou textů je text na opačné straně - figury 15-12.
Egyptologové si nejsou zcela jisti překladem těchto znaků (což jen dále ukazuje složitost překlad z egyptštiny). Tvrdí, že jsou tam zřetelná slova jako: "hovoření", "kniha/záznam" a "žijící".
V překladu naší církve (s přihlédnutím - stejně jako u figur 11-8 na další podobné hypocefaly a egyptské záhrobní nápisy) jde přibližně o nápis:
"(15) O Mocný Bože, (14) Ty, který Žiješ (nebo "Jsi Živý/Živoucí), (13) Ty, kteríž mluvíš skrze Nebesa - (12) O Tobě Otec činí svědectví (v angličtině by to bylo "bears record" neboli doslova "drží záznam" - záznam/kniha je slovo, které egyptologové umí číst....)."
Proč tato modlitba zmiňuje, že Otec (Ra/Elohim) činí svědectví o Mocném Bohu?
Protože Bůh Otec v dějinách lidstva vystupuje jen ve chvílích, kdy vynáší svědectví o svém Synu - Ježíši Kristu - Jehovovi. Stalo se to při Ježíšově křtu, při ukamenování Štěpána i při Prvním zjevení Josepha Smithe.
Figury 16 a 17 (zcela dole) se týkají opět o něco více světa pozemského (dolního světa), a proto je zde v doslovném egyptském překladu psáno:
"Nechť není tento hrob nikdy znesvěcen, a nechť ani tato duše a můj / její Pán nejsou nikdy znesvěceny"
V tomto případě nejspíš ani není žádného extra převodu do západního jazyka. Jde o jasnou modlitbu zemřelého.
Nyní se vrátím k "hornímu světu", kde jsme viděli (zleva) Ducha Svatého (Rakijang), Ježíše Krista (Olibliš) a Boha Otce / Elohima (jak víme z figury 1 - Kolob).
Pokud použijeme egyptského textu, překladu Josepha Smithe a egyptských znalostí, vyjdou nám přibližně tyto závěrečné překlady:
FIGURA 3 - ELOHIM
"Není Boha bohů kromě mne, a všechny věci jsou zřetelné před mýma očima, protože je znám všechny".
FIGURA 2 - JEHOVA
"Moje jméno je Jehova a znám Konec od Počátku".
Transformace vysvětlení Josepha Smithe (Olibliš, stojící blízko Kolobu...) by pak zněla:
"Ježíš Kristus stojí vedle Boha Otce, a drží Klíče Života, které nabízí Lidstvu"
FIGURA 4 - Duch Svatý
Tato figura je spojena s egyptským textem nad ní, jehož doslovný překlad zní:
"Budete jako Bůh, dokonce Busirian"
Slovo Busirian má mnoho různých významů a budu o něm mluvit obšírněji v dalším blogu
o Knize Abraham. Pro nynějšek stačí, abychom pochopili, že tato pasáž hovoří
PŘÍMO K NÁM.
Bůh Otec ve figuře 3 sedí na svém Trůnu. Blízko něj stojí Kristus, který drží Klíče Spasení. A na závěr přichází Duch Svatý, skrze kterého můžeme získat svědectví o Otci a Synu a který nás může přivést až k Bohu, abychom se stali takovým, jakým je on - Oslaveným Člověkem - BOHEM.
Text samotného obrazu - figury 4 - pak zní:
"Světlo, které vychází z přítomnosti Boha, aby naplnilo končiny Vesmíru."
Posledním kouskem skládačky - FIGUROU 18 - je text, který je obtočen okolo celého hypocefalu.
S tímto textem byl trochu problém. Egyptologové okamžitě označili Josepha Smithe za podvodníka, neboť v obrázkové verzi (oproti dochované - poškozené verzi) jsou na pravé straně po celou třetinu obvodu znaky, které vůbec nejsou egyptskými znaky. Řekli tudíž, že je Joseph Smith poničil, aby mohl text interpretovat podle sebe. To, že takové tvrzení nedává smysl, je zcela zjevné. Proč by Joseph Smith ničil kus textu, kterému podle "egyptologoů" ani nerozuměl? Jak by věděl, kterou část zničit? A proč by ji vlastně ničil, když nikdo v té době neznal egyptský jazyk, a tudíž by nemohl odhalit jeho údajný "podvod" ?
Příběh byl docela jiný. Joseph Smith získal poškozený kus papyru. S Boží mocí doplnil text kruhu, a to znaky, které znal z Knihy Mormonovy. Připomenu jen, že znaky z Knihy Mormonovy byly napsané údajně "reformovanou egyptštinou", která sestávala z hebrejských slov, ale egyptských znaků (částečně pozměněných, ale o tom až jindy:). Není proto divu, že Joseph Smith obvod kruhu doplnil těmito znaky. Naopak, je to výborná ukázka jeho schopností
Dokonce lze říct, že znaky Josepha Smithe by šlo použít jako jakousi Rosetskou desku k pochopení staroamerických - nerozluštěných - jazyků, a jejich interpretaci. Bohužel si ale asi počkáme, než se na tuto docela užitečnou práci někteří egyptologové vrhnou :(
O tom, jak jsou "údajné" znaky z Knihy Mormonovy téměř totožné s některými znaky dnešních Indiánů píšu rozsáhleji na facebooku, ale možná se o tom zmíním v některém z dalších textů.
Vraťmě se tedy k textu hypocefalu. Text byl doplněn některými Egypta zanlých lidí na základě jiných nalezených a dochovaných hypocefalů, na nichž se obvodní text stále opakuje.
Jeho doslovný egyptský překlad zní:
"Já jsem Darující (slova má více podob a možností, symbolizuje někoho, kdo obdarovává někoho dalšího "něčím" vzácným) v Chrámu Slunce v Heliopolis. Já jsem Oslavený a Slavný. Já jsem býk, jemuž není rovno. Já jsem Mocný Bůh v Slunečním Chrámu v Heliopolis. Nechť Osiris Shishaq žije navěky s Mocným Bohem v Heliopolis."
Všimněte si několik věcí. Kdykoliv zde Bůh mluví, říká JÁ JSEM. Já jsem je doslovný překlad jména JEHOVA.
Slovní obrat ohledně býka, jemuž není rovno, je egyptská kulturní záležitost. Jde v praxi opravdu jen o to, že je někým, komu není rovno. Co je ale Sluneční Chrám? A co je Heliopolis?
Heliopolis bylo v Egyptě skutečné město. Znamená v překladu (Helios + polis) Sluneční město. V mormonské nauce i v Pavlovo listech v bibli se dozvídáme, že nejvyšší nebeské království, tzv. Celestiální království, je podobnou svou "slávou" SLUNCI. Heliopolis by tedy mohlo znamenat buďto celestiální království, kde bydlí Bůh Otec, a nebo by mohlo symbolizovat jiné "sluneční" město - totiž město SION, které bylo spolu s Enochem vzato do nebe a sestoupí spolu s Druhým příchodem Ježíše Krista. Jaký by tedy byl výsledný "překlad"?
"Já jsem Jehova, Vykupitel. Stojím ve Svatém Chrámu v Sionu, Oslavený a naplněný Slávou; Mocný Bůh v Nebeském Chrámu. Nechť Abrahám žije navěky s Všemocným Bohem v Nebi."
Možná jste teď po celém článku trochu zmatení. Ptáte se sami sebe: "Jak je možné, že by starověcí Egypťané byli křesťané? Jak by bývali mohli vědět o Jěžíši Kristu a biblických prorocích?
Na odpověď půjdu trochu zeširoka. Mormonská církev věří, že období dispensací (neboli časových úseků, když je Boží pravomoc na Zemi) a odpadlictví (kdy Boží pravomoc na Zemi není - kvůli nevíře Dětí lidských) se neustále opakují. Po celou historii lidstva se toto děje stále znovu a znovu.
Stejně tak se děje to, že pravá nauka Boží, známá už od Adama, je překrucována a poté opět "napravována" či opravována. Znovuzřizována.
Jsem přesvědčen, že to samé se dělo ve starém Egyptě. Biblický Abrahám, Josef, Mojžíš, Jeremjáš i Ježíš Kristus pobývali určitou část svého života v Egyptě. Egypťané kdysi zcela jistě měli alespoň základy pravé nauky a víry v Boha.
V lidské společnosti jsou vidět vždy 2 proudy myšlení a lidí - jeden, který chce dodržovat Boží přikázání a nauky, a druhý, který spojuje lidi, jež nechtějí dodržovat a věřit ve správné nauky.
Podívejme se například na katolickou církev. Svatí, které uctívá, byli zcela jistě čistými a vznešenými lidmi - od Panny Marie, přes sv. Augustina až po sv. Františka a tisíce dalších. Tyto osoby učili pravou nauku o Bohu, ale v průběhu staletí katolická církev tuto nauku pokřivila. Začala tyto svaté uctívat a udělala z původního monoteismu POLYTEISMUS, neboli uctívání mnoha bohů/idolů = MODLÁŘSTVÍ.
Něco podobného se pravděpodobně stalo i v Egyptě. Vznešení andělé a proroci, svědčící o Bohu, byli zaznamenáni a zapracováni do egyptské nauky, ale v průběhu staletí došlo k pokřivení a uctívání samotných osob. Nemluvě o tom, že si egypťané mnohá božstva "vymyslela", rozdělila na více postav, nebo naopak spojila s jinými.
Ve výsledku tak egyptské náboženství nemělo příliš společného s biblickým náboženstvím, přestože tomu tak na počátku být nemuselo.
Řekl bych, že stejný či podobný vzor se děl i v dalších starověkých kulturách. Příběh Knihy Mormonovy ukazuje, že mnohé staroamerické národy to neměly jinak.
(Studujte Písma - Bibli i Knihu Mormonovu - stejně jako Joseph Smith, a bude vám
splněno to, co se píše v epištole apoštola Jakuba: "Bůh vám dá moudrost"...)
To je pro dnešek vše,
brzy se těšte na další zajímavý díl:)
(Budu rád, když si mě přidáte na FB a na Googlu)
.jpg){kind=spacer}
