Lví sedačka byla egyptskou podobou
blízkovýchodních oltářů. Měla podobu "lože" neboli postele, jelikož se
pojila k příběhu posledního spočinutí a oslavení boha Usira. Ten si
podle egyptských mýtů lehl do zlatého sarkofágu, kde jej však uvěznil
jeho zlý bratr Sutech (Routledge Dictionary of Egyptian Gods and Goddesses", George Hart, p119, Routledge, 2005).
Usire byl později v egyptském příběhu
vzkříšen a stal se bohem mrtvých (bohem podsvětí/egyptského pekla i
nebe). Jeho rituální oběť (skrze kterou se stal pozdějí vzkříšeným
bohem) však v egyptské kultuře zůstala. Faraoni každoročně prováděli veřejné náboženské obřady, při nichž procházeli Usirovým příběhem oni sami (Teeter, Emily (2011). Religion and Ritual in Ancient Egypt. Cambridge University Press. pp. 58–66).
V
některých dobách se namísto faraona používal lidský "obětní beránek",
který byl při rituálu skutečně zabit. Podobu vzkříšeného boha pak
nabíral pouze faraon, jako zástupce bohů na zemi ("Osiris Bed, Burton photograph p2024, The Griffith Institute".).
Podle badatelů je možné, že Abrahám měl
být obětován při speciálním náboženském svátku jako součást rituálních
obětí. Tomu by nasvědčovaly i další oběti, které chaldejský kněz (podle
textu Knihy Abrahamovy) předložil na oltáři. Nejprve je zmínka o oběti
malého dítěte ("Vpravdě děkovnou oběť dítěte obětoval kněz Faraonův na
oltáři, který stál u pahorku zvaného Putifarův pahorek, na začátku
planiny Olišem."), poté o oběti 3 panen ("Nyní, tento kněz obětoval na
tomto oltáři současně tři panny, jež byly dcerami Onitovými, jednoho z
královské linie, přímo z ledví Chama.") a na konci o oběti Abraháma
samotného. Podle badatelů je možné, že sled obětí (nemluvně, 3 panny,
dospělý muž) měl náboženský účel v egyptských nebo mezopotámských
příbězích.
Lví sedačka se ve starověkém Egyptě
užívala také jako všeobecný symbol lože, na němž dochází mrtvý člověk
vzkříšení a oslavení. Z těchto důvodů byla sedačka užívána při
mumifikaci mrtvých nebo jiných rituálech, které se zemřelými souvisely ("The passion plays of osiris". ancientworlds.net.).
Žádné komentáře:
Okomentovat