V září 1970 se biskup Davídek rozhodl svolat na 25.–26. prosince 1970 do Kobeřic u Brna sněm společenství „Koinótés“, sítě tajně svěcených biskupů a kněží. Jedním z projednávaných témat mělo být i teologické posouzení možnosti svěcení žen. Na sněmu došlo k rozkolu podzemní církve, který přetrval až do roku 1989. Dva dny po sněmu Davídek vysvětil Ludmilu Javorovou na jáhna a kněze. Domníval se, že aktuální situace ho k takovému mimořádnému počinu opravňuje. Účelem svěcení bylo zajištění duchovní služby v ženských věznicích a pracovních táborech. Nesměla působit jako kněz veřejně a mimo věznice.
Vzhledem k tomu, že mnozí měli pochybnosti o platnosti kněžského svěcení ženy, v roce 1983 napsala Javorová papeži. Dopis předala v Praze osobně kardinálu Františku Tomáškovi a ten slíbil předat jej papeži. Odpověď nedostala. Když byla proti její vůli zveřejněna informace o jejím vysvěcení, doslechla se, že papež velkoryse anuloval její exkomunikaci. V roce 1996 byla předvolána na brněnské biskupství, které jí z Vatikánu tlumočilo, že je jí výkon kněžské služby zakázán. V roce 2001 Vatikán veřejně oznámil, že podle Katechismu katolické církve a podle pastýřského listu Jana Pavla II. Ordinatio sacerdotalis (1994) lze platně vysvětit na kněze jen pokřtěného muže.
„Marně hledám odpověď na to, že nikoho v mé církvi nezajímaly žádné okolnosti, za kterých bylo rozhodnuto o svěcení, kde jsem vzala jistotu tohoto charisma a jak jsem s touto službou nakládala. Postupovalo se jen v řádu práva a z hodiny na hodinu byl rozumově vynesen ortel neplatnosti. Nikdo se nezamyslel nad tím, že co je v bytí, nelze zrušit jen tímto způsobem, tedy prostým zákazem.“ – vyjádřila se k tomu. Ludmila Javorová v současné době (2012) vyučuje náboženství v římskokatolické farnosti u kostela sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích.
Obsáhlý rozhovor s Ludmilou Javorovou na Českém rozhlasu:
Žádné komentáře:
Okomentovat