IDEOLOGIE
ISLÁMSKÉHO STÁTU ŘÍKÁ: "Muslimové celého světa! Byl založen Chalífát - stát
pro Muslimy. Jediný stát pro Muslimy na světě, protože všechny další
státy světa jsou neislámské a falešné. Buďto patří do spolku nevěřících
západních psů, nebo jsou spojeni se zkorumpovanými Saudy či kacířskými
Šíity v Íránu. Přijďte k nám a bojujte po boku svých bratrů dříve, než
se vrátí Isa, syn Mariin."
DEMAGOGIE ISLÁMSKÉHO STÁTU ŘÍKÁ: "Buď jste v táboře víry a islámu, nebo jste v táboře
nevíry a pokrytectví, kde jsou Židé a křižáci spolu s hlavními státy
bezvěrectví - Amerikou a Ruskem."
MOTTO ISLÁMSKÉHO STÁTU ŘÍKÁ: "V Iráku byla zažehnut jiskra, která spálí křižácká vojska u Dábiqu."
Začínáme s filosofií! Jaký je původ vesmíru? Co je základním stavebním
prvkem všech věcí na světě? Pomůže nám k rozluštění geometrie a
Tháletova věta? A jak souvisí matematika s filosofií? To a více se
dozvíte v semináři o prvních filosofech v Řecku - MILÉTSKÉ ŠKOLE.
Jetro je v islámské tradici nazýván Šuajb. Vystupuje v islámských mýtech[Ibn Kathir, Příběh proroků (EN)] i Koránu jako prorok, vyslaný k národů Midjanovců. Jmenovitě vystupuje ve 4 súrách (26, 11, 29 a 7).
A
k Madjanovcům jsme vyslali bratra jejich Šu´ajba a on pravil jim: „Lide
můj, uctívejte Boha a nemějte božstvo vedle Něho. A nedávejte špatné
míry a váhy! Já vidím, že v blahobytu si žijete, však obávám se pro vás
trestu dne, jenž vše obklopí. Lide můj, měřte a važte naprosto
spravedlivě a nepoškozujte v ničem lidi a nepůsobte na zemi zlo šíříce
pohoršení! Dobrota Boží je pro vás lepší, jste-li věřící, a já nejsem
věru nad vámi strážcem žádným.“
Odpověděli: „Šu´ajbe, nařizuje ti snad modlitba tvá, abychom
opustili to, co otcové naši uctívali, anebo abychom přestali nakládat s
majetkem svým, jak chceme? Tys přece jinak člověk mírný a rozvážný!“ I
pravil Šu´ajb: „Lide můj, což nevidíte, že mám jasný důkaz od Pána
svého a že mi uštědřil od Sebe obživu překrásnou? Já nechci se s vámi
příti o to, co vám zakazuji, já pouze chci, abyste se polepšili, pokud
jsem toho schopen, a úspěch můj jen od Boha závisí, na Něj se spoléhám a
k Němu se kajícně obracím. Lide můj, nechť odpor váš vůči mně na vás
neuvalí hřích, abyste nebyli postiženi tím, co již postihlo lid Noemův
či lid Lotův nebo lid Sálihův - a lid Lotův není od vás příliš vzdálen!
Pána svého o odpuštění proste a pokání před Ním čiňte - vždyť Pán můj slitovný je i láskyplný!“ Odpověděli:
„Šu´ajbe, chápeme jen málo z toho,co říkáš, avšak vidíme věru, žes
slabý mezi námi, a nebýt rodu tvého, věru bychom tě ukamenovali, neboť
nejsi vůči nám příliš mocný.“ Pravil Šu´ajb: „Lide můj, zdaž rod můj
je pro vás mocnější než Bůh, takže jste Jej nechali za sebou
nestarajíce se o něj? Pán můj však věru objímá ve vědění Svém vše, co
děláte. Lide můj, jednejte podle stanoviska svého, já také tak budu
jednat a potom poznáte, koho postihne trest zahanbující a kdo vlastně
lhářem byl. Dávejte pozor, já také budu dávat pozor s vámi!“ A když
přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Šu´ajba a ty, kdož spolu s ním
uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího. A postihlo ty, kdož
nespravedliví byli, vzkřiknutí jediné a jitro nalezlo je v domech jejich
ležící tvářemi k zemi, jako by v nich nikdy nebyli žili. Ó ano, pryč s Madjanovci, tak jako bylo řečeno: pryč s Thamúdovci!"
–Korán 11:85-98
Jetro je však nejen prorokem Midjanovců, nýbrž také 2 dalších národů (nebo komunit) - Lidu Al Aykah a Lidu Ar-Rass.
Podle tradice do těchto míst Jetro vyslal své učedníky ze Školy
proroků, aby ohlásili blížící se zkázu za hříchy. V Koránu však
vystupuje pouze samotný Šuajb.
Lid Al-Aykah (také Al-Ajka) bývá přezdíván "lid houštin" nebo "lid dřeva". Podle tradice šlo o národ, který svá božstva zobrazoval jako dřevěné kůly (totemy). Lid Ar-Rassu je zase přezdíván jako "lidé studny", jelikož obyvatelé tohoto města utopili Jetrova prorockého žáka právě ve své studně.[Ibn Kathirovy příběhy proroků]
"A
také lidé Houštin posly za lháře prohlásili,když jim Šu´ajb říkal: „Což
nebudete bohabojní? Vždyť já posel spolehlivý jsem, k vám vyslaný, Boha
se bojte a mne poslouchejte! Nežádám na vás odměnu žádnou, vždyť
odměnit mne Pánu lidstva přísluší. Dávejte míry spravedlivé a nebuďte
mezi podvádějícími a važte vahami vyrovnanými a neubírejte lidem z
majetku jejich a nebuďte těmi, kdož na zemi pohoršení rozšiřují! Bojte
se toho, kdo stvořil vás i pokolení dřívější!“ Odpověděli: „Tys věru
jen očarovaný a nejsi leč smrtelník nám podobný, a soudíme věru, žes
prolhaný. Nech tedy na nás spadnout kus nebe, jsi-li pravdomluvný!“ I
řekl: „Pán můj o tom, co děláte, dobře ví.“ Avšak oni za lháře jej
prohlásili a uchvátil je trest dne zamračeného a byl to trest dne
nesmírného."
–Korán 26:176-188
Více v semináři:
Seznam koránských pasáží
O Šuajbovi a Midjanovcích v chronologickém pořadí podle Hrbka:
Súra 20:42
Súra 26:176-191
Súra 15:78-79
Súra 11:85-89
Súra 29:35-36
Súra 7:83-91
Súra 22:43
Súra 9:71
O Lidu houštin (Al-Ajka) v chronologickém pořadí podle Hrbka:
Súra 15:78-79
Súra 26:176-191
Súra 50:13
Súra 38:12
O Lidu studny (Ar-Rass) v chronologickém pořadí podle Hrbka:
Samuel podle Koránu
varoval izraelský lid před tím, aby si přáli mít nad sebou krále.
Izraelité však říkali, že potřebují krále, který bude vojevůdcem a bude
je vést. Na to je Samuel varoval, že král je bude nutit bojovat i tehdy,
až se jim nebude chtít. Daná pasáž pochází z první medínské súry, kdy
se Mohamed stal vládcem a vojevůdcem Medíňanů.[Islambasics Prophet Shammil (Samuel)]
Cožpak
jsi neviděl velmože z dítek Izraele, když po Mojžíšově smrti pravili
jednomu z prorok svých (Samuelovi): „Ustanov mezi námi krále, abychom
mohli bojovat na stezce Boží!“ I odvětil: „Možná, že až vám bude předepsáno bojovat, vy bojovat nebudete!“ Odpověděli: „A proč bychom neměli bojovat na stezce Boží, když jsme byli vyhnáni ze sídel svých i od synů svých?“
Avšak když jim bylo předepsáno bojovat, obrátili se zády s výjimkou několika málo z nich. A Bůh dobře zná nespravedlivé.
–Korán 2:246
Ze stejné súry pochází také text, v němž se někteří z
velmožů stěžují Samuelovi, že Saul není dost bohatý. Pravděpodobně jde o
paralelu k Mohamedově vlastní situaci v Mekce a Medíně.
A
řekl jim prorok jejich (Samuel): „Bůh vám posílá Saula (Talút ) jako
krále.“ Pravili: „Jak by nám tento mohl vládnout, když my máme větší
nárok na vládu než on, jenž nemá dostatek majetku?“ Odvětil: „Bůh jej
pro vás vyvolil a obohatil jej ve vědění i v síle tělesné. Bůh dává
vládu Svou tomu, komu chce, a Bůh je nesmírný, vševědoucí.“
I pravil jim prorok jejich: „Věru znamením vlády jeho bude to, že přijde
k vám schránka úmluvy, v níž je bezpečí od Pána vašeho a ostatky toho,
co zanechala rodina Mojžíšova a rodina Árónova, a ponesou ji andělé. A
bude to pro vás věru znamení, jste-li věřící!“
Jonáš
je v islámu často zmiňovanou postavou. Korán se mu věnuje minimálně v 6
súrách. Nazývá ho "Júnus" nebo také Dhu n-Nún (Pán ryby). Súra 10
dokonce nese název Jonáš a súra 68 zase název Nún (tedy v překladu ryba,
což někteří vykládají jako odkaz na Jonášovu rybu, která v súře
vystupuje[Hrbkův Korán, komentář k súře 68, verš 1, str. 659]).
Islámská tradice reinterpretuje Jonášův příběh a mění pořadí některých částí Knihy Jonáš. Podle Ibn Kathira[Ibn Kathir, Stories of the prophets]
byl Jonáš prorokem města Ninive a přál si zánik tohoto hříšného města.
Kazatelé z Jonášovy obce mu radili, aby se raději modlil za obrácení
ninivských, než za jejich zkázu, ale Jonáš odmítl. Rozhodl se na Ninive
seslat pohromu Boží.
Alláh však žádnou pohromu
neseslal, a tak se Jonáš ve vzteku rozhodl odjet pryč. Na cestě lodí jej
však stihla bouře a námořníci jej obětovali mořské zrůdě. Ta Jonáše
vyplivla na pobřeží, kde Bůh pro jeho lepší pochopení uskutečnil
zázračné podobenství s rostlinou/stromem, které jinak nacházíme ve
4.kapitole Knihy Jonáš.
Starověké mýty vyrůstaly z prostředí, kde byla naléhavá potřeba odpovědí - na otázky světa, lidí i života. Jakým způsobem můžeme mýty klasifikovat? Uvidíte v semináři!
