sobota 6. prosince 2014

Archeologie Knihy Mormon 3 - Kalendář starých Mayů




V Knize Mormonově se několikrát prorocky mluví o době 400 let (Alma 45: 10-14, Helaman 13:15). Při shrnutí určité doby se zase používají termíny jako 420 let (Moroni 10:1). Jsou tato čísla náhodná? Při běžném čtení se nám zdá, že ano, protože nejsme zvyklí, že by čísla 400 nebo 420 něco znamenala.

 Vědci, studující americké náboženství, zde však objevili důležitou souvislost.




Starověcí mayové používali speciální a velmi slavná KALENDÁŘ. Ten operoval s určitými cykly, které se ne vždy podobají našim běžným cyklům. Jedním z těchto významných celků je tzv. baktun, který představuje právě období 400 let. Dalším z významných cyklů (menších cyklů) je zase tzv. katun, který představuje 20 let.





Když tedy pisatelé Knihy Mormonovy používali termíny „400 let“ a“420 let“, nebyla to náhoda, ale v jejich starověké americké kultuře a v jejich jazyce to mělo naprosto jasný význam.


Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)




pátek 5. prosince 2014

Papež František - Vůdce světových náboženství?





Papež František se vskutku činí ! Od svého nástupu prakticky každý týden přináší jednu pozitivní novinku za druhou a obzvláště pokračuje v jednom směru - styku s ostatními vírami.

Nejprve uskutečnil setkání křesťanů, židů a muslimů ve Vatikánu, poté setkání všech možných náboženských skupiny (včetně mormonů) na téma Manželství mezi mužem a ženou a na závěr mezináboženskou konferenci proti modernímu otroctví. 




Zvláštností a revolučním krokem je to, že se tyto akce konají přímo v sídle Katolické církve - dřívější mezináboženská setkání se konaly například v Assisi a podobně, ale ne přímo v Římě.

Papež se pomalu ale jistě stává předsedou jakési volné a neformální "světovo-náboženské organizace", která propojuje rozličné víry světa. 

Je to dobře nebo špatně?




Kritici varují před New age "světovým náboženstvím" pod taktovkou Nového světového řádu. 

Na druhou stranu - mnoho světových konfliktů bylo založeno z pozice náboženství. Bylo by skvělé, kdyby se tomu do budoucna zamezilo.




Papež je ideálním představitelem tohoto mezi-náboženského dialogu. Spolu s muslimy jsou křesťané největším náboženstvím světa. Muslimové však nemají žádné přímé představitele tak, jako to známe z našeho západního evropského prostředí. 




Papež reprezentuje miliardovou sílu, která je v nynější době asi největším náboženským spolkem s jasnou hierarchií a vedením.

Mezináboženské konference nejsou navíc o "New Age", jak tvrdí kritici. Na setkáních se neřeší, aby "křesťané začali věřit reinkarnaci", aby "protestanti uznali papeže jako vůdce církve" nebo aby buddhisté "uznali Ježíše Krista jako Božího Syna".




Konference jsou o tom vyjádřit shodný názor na téma, které mají všichni společné. Boj za rodinu, sociální spravedlnost, proti otroctví, proti válkám a podobně jsou témata, která nezávisí na víře nebo náboženství.


Závěrem:

Není lepšího předsedy mezináboženského dialogu než je papež - zvláště, když papežem je soucitný člověk jako František.




Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)





Archeologie Knihy Mormon 2 - Zánik země Nefi





V Knize Mormonově čteme o potopení celé země Nefi i s jejími městy.

3.Nephi 9: 6-7


"A vizte, město Gilgal, dal jsem, aby se propadlo a aby obyvatelé jeho byli pohřbeni v hlubinách zemských;
 Ano, i město Onia a obyvatelé jeho, i město Mokum a obyvatelé jeho, i město Jeruzalém a obyvatelé jeho; a dal jsem, aby vody přišly na místo jejich, aby před tváří mou přikryly zlovolnost jejich a ohavnosti jejich, aby krev proroků a svatých již ke mně proti nim nevystupovala."



Stalo se tak během katastrof, které zasáhly Ameriku při Kristově ukřižování. Geografické studie tuto teorii potvrzují, když ukazují, že karibské ostrovy jsou ve skutečnosti součástí velké tektonické desky, jež byla pravděpodobně kdysi suchozemskou částí Ameriky. Proto v tamních vodách nalézáme velké množství archeologických památek, které leží na dně moře. Existují i vědecké skupiny, které nalezly zbytky pyramidovitých chrámů a mnoho dalšího.


Jedna z možných map amerického kontinentu před katastrofami při Kristově příchodu:




Dnešní stav po zatopení země Nefi:




Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)


čtvrtek 4. prosince 2014

Archeologie Knihy Mormon 1 - Údolí Nahom




Na začátku Knihy Mormonovy čteme o pouti Lehiho rodiny přes Arabský poloostrov a dozvídáme se i názvy některých míst. Jedním z nich je například NAHOM,  kde zemřel Izmael.

1. Nefi 16:34

"A stalo se, že Izmael zemřel a byl pohřben na místě, které bylo nazváno Nahom."





Toto místo (jehož hebrejský a arabský kořen zní N-H-M) skutečně existuje a bylo nalezeno v Jemenu, tedy místě, které zcela odpovídá popisu Lehiho poutě.

http://en.wikipedia.org/wiki/Nahom



Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)



pondělí 1. prosince 2014

Je papež František třináctým mormonským apoštolem?





Kontroverzní nadpis? Kontroverzní nápad?

Papež František překonává všechna očekávání a všechny hranice. Dokonce historicky pozval mormonského apoštola Henry B. Eyringa do Vatikánu.

Členové Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů - mormoni - věří, že je vede 12 apoštolů a prorok. Je proto takřka kacířské říct, že by nějaký nemormon - byť by to byl papež - měl pravomoc od Boha.

Skutečně to však nemůže nastat?




Ježíš Kristus založil v Izraeli Kvorum svých 12 apoštolů. I přesto, že tomuto kvoru dal Klíče Království, vyvolil později ještě 1 apoštola MIMO Kvorum - apoštola Pavla. Ten byl určen k odlišným úkolům než dvanáctero.

Pravomocně vysvěcené Kvorum 12 dlouhou dobu o novém samostatném apoštolovi a jeho vysvěcení NEVĚDĚLI. Pavel také přinesl některé nové koncepty a způsoby, jak nahlížet na biblickou tradici (jako v případě obřízky a otázky pohanů). 



Kristus přinesl světlo do života Saula
a Pavel přinesl světlo do rané Církve...


Tento fakt nijak nepopíral skutečnost, že Kvorum 12 od Spasitele získalo všechny potřebné klíče. Můžeme tedy očekávat, že by to nebylo proti Nauce ani v dnešní době.

Je možné, že by právě František byl "třináctým apoštolem"?




Je možné, že Pán se v Posledních dnech rozhodl spojit křesťany všech zemí a nauk, aby společně čelili Ďáblovo království? 

Je možné, že Pán do čela nejstarší křesťanské církve postavil člověka, jenž se nejvíce ze všech jeho předchůdců přiblíží Znovuzřízené pravdě Evangelia?




Je možné, že muž, který je nazýván "posledním papežem", bude tím, kdo přivede katolické věřící blíže do pravého Božího stáda?



Papež František nosí na krku od počátku tento kříž. Na něm není klasický katolický ukřižovaný Ježíš, ale Živý Pastýř - Kristus - tak, jak ho vidí právě Znovuzřízená Církev. 


Vyzývám vás, abyste se o této otázce modlili. A budu rád za vaše komentáře.







neděle 12. října 2014

OBDAROVÁNÍ a kniha Job 3 - Tři veliká zjevení




Velká většina knihy Job je psána v poezii, která začíná v kapitole 3.

Toto číslo uvidíme v textu ještě mnohokrát. Není totiž náhoda, že toto je právě 3. díl série blogů o souvislostech mezi obřadem Obdarování a zmíněnou biblickou knihou.




Poetická část starozákonní knihy Job popisuje 3 argumenty 3 přátel Jobových, temnotu 3 Jobových pochyb a 3 slavná a nadějná zjevení, která Job dostane.


Job se od 3.kapitoly nachází v TELESTIÁLNÍM SVĚTĚ. Padl do něj z terestriálního stavu, v němž žil v 1.kapitole.

Telestiální pád, podobný pádu Adama a Evy, je vidět hned na prvních verších, kde si Job přeje, aby se byl býval ani nenarodil (verš 3 a dále). JDE O PRVNÍ JOBOVU TEMNOTU

Celá třetí kapitola pokračuje v tomto depresivním tónu.




4.kapitola začíná 1.cyklus dialogů, kteří začíná první Jobův přítel, Elifaz. Ten představuje tehdejší nesprávné chápání Boží spravedlnosti, jelikož tvrdí, že nevinní a spravedliví netrpí bez důvodu (verš 7).

To je však Jobův případ, který byl tvrdě zkoušen, ačkoliv byl téměř bez hříchu.

Spravedlnost bez milosti je prvním falešným náboženským argumentem, který v knize Job z úst nespravedlivých přátel zazní.




Elifaz toto tvrzení ještě doplňuje (verš 17-18) tím, že ukazuje Boha jako někoho, kdo lidem nedůvěřuje a ani nemá zapotřebí se jim s něčím svěřovat. Arogantní a spravedlivě krutý Bůh je falešnou podobou, která má Joba duchovně zlomit.

Jako závěrečnou a třetí myšlenku Elifaz dodává, že Boží tresty, které na Joba dopadly, jsou nejen spravedlivé, ale měl by za ně být rád, protože mu ukazují, že kráčel po špatné stezce a má být "napraven" (5:17-18...). Job však ví, že nic špatného neučinil.




Po těchto duchovních útocích následuje v 6.kapitole další JOBOVA TEMNOTA, kdy si tento spravedlivý muž myslí, že "jedovaté šípy Boha zcela vysály jeho duši"... (6:4).

I druhý Jobův přítel, Bildad, začne Jobovi vysvětlovat, že Bůh netrestá spravedlivé a nepomáhá těm, kteří činí špatné (8:20). To ústí v TŘETÍ JOBOVU TEMNOTU, kdy má hlavní hrdina dojem, že Bůh je despotou, jenž se neohlíží na nikoho a ničí jak zlovolné, tak spravedlivé... (9:22).

Teprve ve 13.kapitole přichází ZVRAT.




Job se rozhodne usilovat o to, aby byl jeho případ  SOUZEN OSOBNĚ BOHEM! A s hrdou vírou říká: "I kdyby mě srazil/popravil, budu v Něj důvěřovat". Zde se ukazuje skutečná hloubka Jobovy víry, která v něm přečkala i okamžiky pochyb a temnoty.

Tento krok víry vede k prvnímu a veledůležitému ZJEVENÍ, jež Job získá. V kapitole 14 ve verších 13 až 17 dochází k poznání VZKŘÍŠENÍ TĚL.

Finální vzkříšení lidí a jejich Soud se tak ukazuje jako východisko z pozemské nespravedlnosti, jíž Job (i mnozí další) trpí.




Tímto Božím zjevením začíná druhý cyklus obviňování, kdy se Jobovy přátelé snažit ho zpochybnit a svést na scestí. Job je však již zkušený a tak skrze mnohé útrapy dochází k dalšímu zjevení.

DRUHÉ ZJEVENÍ, jež mu je sesláno jako jiskřivá naděje, je VÍRA V ADVOKÁTA V NEBI a v Nebeskou knihu, jež zaznamenala všechny jeho skutky, jež budou spravedlivě posouzeny (16:19-21).

Celý proces se opět opakuje a vrcholí TŘETÍM ZJEVENÍM, kdy Job pozná skrze vlatní svědectví, že VYKUPITEL ŽIJE A BUDE V POSLEDNÍCH DNECH STÁT NA ZEMI (19:25-27).

Tato víra ve Spasitele Ježíše Krista ho ochrání před veškerým zlem, které se na něj ve světě valí a snaží se ho zdolat.




V příštím a závěrečném díle popíšu konec celého příběhu, včetně dramatického vyvrcholení a souboje Satana a Boha o Jobovu duši. Také lépe pochopíte, jak tato třetí část souvisela s obřadem Obdarování.. Do té doby o tom můžete přemýšlet.


Jakub Sobek
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)







sobota 11. října 2014

Chrámové penalty 1 - PLÁN SPÁSY





Plán spásy je příběh toho, jak jsme se jako duchové dostali z přítomnosti našich Nebeských rodičů na Zem a jak se odtud můžeme dostat zpět do jednotlivých nebeských království. Pokud jeje neznáte, doporučuji jej nastudovat, abyste se v tomto textu orientovali. 

Chrámové penalty byly určité přísahy, jež byly součástí chrámového obřadu v Ježíšově církvi.


Jelikož nejsou penalty závazným prvkem spasení, byly pro svou kontroverzi a další důvody vypuštěny. Přesto obsahují mnohé symbolické prvky. O těch budu dnes v krátkosti mluvit.




Chrámové penalty symbolizují "tresty" a dopady, které pro nás má vyzrazení a ZRADA chrámových smluv jako takových. Lidé si často mysleli, že jde o nějaké skutečné "pozemské" tresty, které členům hrozí, a pro toto nedorozumění bylo po čase od penalt upuštěno.

Penalty ve skutečnosti nejsou ukázkou časných trestů, nýbrž TRESTŮ DUCHOVNÍCH A VĚČNÝCH.




Penalty a přísahy se vykonávaly vždy při konkrétní chrámové smlouvě, kterou člen Kristovy církve uzavíral s Bohem, naším Otcem v nebi.


První Chrámová penalta se týkala našeho hrdla a symbolizovala jeho "podříznutí".




Tato penalta nás vrací na samotný počátek našich dějin, kdy se v Nebi odehrála veliká Rada. 

Při té byl Ježíš Kristus zvolen naším vůdcem a Spasitelem a Lucifer se proti tomuto rozhodnutí vzbouřil. Duchové všech lidí - děti Boží - se při tomto konfliktu museli rozhodnout, zda budou následovat Krista nebo zda budou následovat Satana. 




Toto první a nejdůležitější rozhodnutí, které jsme všichni učinili, se ukazuje právě skrze první penaltu, jež se týká ZÁKONA KRISTOVY OBĚTI.

Ti, kteří se nerozhodli správně (Lucifer a jeho následovníci - démoni) byli odříznutí z přítomnosti Boží navěky. Ztratili svého vůdce - Krista - který je dle Bible naší HLAVOU, a tím nikdy nezískají možnost mít fyzické tělo. 

To je smysl první penalty.




Druhá penalta ukazuje další rozhodnutí, které každý z nás v životě učiní. 

Jejím zobrazením je VYTRŽENÍ SRDCE Z NAŠÍ HRUDI.




Co je jejím duchovním smyslem?

My všichni, kteří žijeme na Zemi, jsme prošli první zkouškou. Nebyli jsme odsouzeni první penaltou a máme nyní před sebou důležitou volbu - ZDA BUDEME VĚŘIT A DODRŽOVAT ZÁKON EVANGELIA - dobrosrdečnosti - NEBO ZDA BUDEME ŽÍT SOBECKY.

Ti, kteří budou žít pouze podle svých vlastních chutí a tužeb a budou následovat své vlastní Ego, dojdou po vzkříšení spasení v tzv. telestiálním království. Tam budou žít jako andělé, relativně šťastní, ale navěky budou mít ve svém srdci smutek, že nevyužili svého božského potenciálu.

To je smysl druhé penalty.




Ti, kteří se rozhodnou následovat zákon oběti i zákon evangelia, mají svatou povinnost a úžasnou možnost dodržovat Boží přikázání. z nichž je jedno, které je však naprosto esenciální a podle Písem je vrcholnou ukázkou naší víry a oddanosti Bohu.

Jde o ZÁKON CUDNOSTI, které znamená, že nebudeme mít žádné sexuální kontakty mimo manželství. 

Proč je toto přikázání tak důležité? Protože souvisí s naším závěrečným krokem k Oslavení.




Ti, kteří toto přikázání (včetně těch předchozích) dodržují, získají přístup ke svému věčnému potenciálu a stanou se jako Bohové, zabydlující svým duchovním potomstvem nekonečné světy. 

Ti, kteří však zákon cudnosti nedodrží, podléhají duchovnímu trestu třetí penalty, která je symbolizována rozříznutím našeho lůna a vyvržením našich plodivých schopností. 




Pokud totiž nebudeme dodržovat Zákon cudnosti, budeme po vzkříšení zařazeni do terestriálního nebe, kde budeme žít jako mocní andělé, ale nezískáme klíč ke svým nekonečným božským schopnostem VĚČNÉHO PLOZENÍ.

To je smysl třetí penalty.




Ti, kteří podléhají zákonu Kristovy oběti, zákonu evangelia srdce a zákonu cudnosti, budou vzkříšeni jako celestiální bytosti, které nepodléhají ŽÁDNÉ PENALTĚ.

Smyslem našeho náboženství a smyslem Plánu spásy je právě to, abychom usilovali o to největší požehnání, jaké můžeme získat. 

Snad vás tento blog inspiroval k tomu, abyste žili podle 3 výše zmíněných zákonů a byli jim věrní.

(Budu rád, když si mě přidáte na FB a Googlu)