Tento blog bude možná pro někoho překvapivý.
Je založen na textu článku z raného mormonského časopisu Times and Season, který vycházel za života Josepha Smithe a prezentoval jim nauky "správného náboženství".
Článek jako takový je zajímavý především proto, že je v ostrém protikladu s tím, co dnes učí největší mormonská církev. O co jde?
Jde samozřejmě o nejdůležitější křesťanský obřad - KŘEST.
V době Josepha Smithe byli baptisté známí tím, že křtili ponořením. Tento způsob křtu považovali mormoni za správný a biblický. V čem byl tedy rozdíl? Ve velice podstatné věci.
Baptisté každého před křtem nejdříve učili a poté prověřovali, zda dodržuje zásady, které mu předaly. Učili ho přikázání a sledovali jejich dodržování. Teprve, když začal kandidát dodržovat všechna pravidla baptistické církve mohl být pokřtěn.
Mormoni oproti tomu zastávali zcela odlišný přístup. Stačilo jim, že kandidát dosvědčil, že má víru a činil pokání, a byl pokřtěn. Co to znamenalo, že "činil pokání"? Znamenalo to, že dodržuje pravidla církve a přikázání? NE.
Tehdy to znamenalo, že člověk poznal svou hříšnou podstatu a přijímá Kristovu spásnou oběť, která nás jako jediná může zachránit.
TOTO LIBERÁLNÍ POJETÍ KŘTU BYLO BAPTISTY KRITIZOVÁNO.
Časopis Times and Seasons dokonce otiskl jejich pamflet, kde ukazovali na mormonské odpadlictví a na to, že "křtí každého i bez toho, zda daný člověk dodržuje přikázání Boží".
Mormonský časopis toto obvinění nepopřel. Naopak, otiskl hned za pamfletem stejný koncept (v protikladu k baptistickému) a dokázal, že liberální pojetí křtu pochází z Písem.
Jak Bibli, tak v Knize Mormonově, stačilo komukoliv, aby dosvědčil vlastními slovy (!) víru a pokání (uvědomění si vlastní hříšné podstaty), a mohl být pokřtěn. Etiopský dvořan, kterého nacházíme ve Skutcích apoštolů, nebo Almovi první křtěnci nebyli nijak prověřováni, zda něco dodržují. Jak by také mohlo?
Celý Starý zákon a židovské smýšlení (v Bibli i Knize Mormonově) bylo založeno na Zákonu (Přikázáních) a jeho dodržování.
Křesťanství přineslo zcela záměrně odlišný přístup - spasen není ten, kdo dodržuje Zákon (dodržuje nějaká pravidla/přikázání), ale ten, kdo projeví víru, lásku a pokání. To, nakoliv hřeší a porušuje přikázání, není a nikdy nebylo v otázce křtu nebo v otázce spásy relevantní.
A znovu: TO, NAKOLIK NĚKDO HŘEŠÍ A PORUŠUJE PŘIKÁZÁNÍ NENÍ V PÍSMECH SPOJOVÁNO S PRÁVEM NA KŘEST.
Bible i Kniha Mormonova (i Nauka a Smlouvy nebo další díla, která sepsal převážně mormonský prorok Joseph Smith) vždy poukazovali na Milosrdenství Boží v křtu, který je dán každému pokornému člověku.
Křesťanství je o tom, že lidé jsou spaseni i přes svoje porušování přikázání. A že právě proto, že nedokážou dodržovat přikázání, musí být pokřtěni.
Jak správně uvedl časopis Times and Seasons: tvrzení tehdejších baptistů o tom, že pokřtěn má být jen ten, u koho církev prověří, zda dodržuje přikázání, je popřením samotné myšlenky Kristova Usmíření a symboliky křtu.
Dnes je samozřejmě všechno jinak. Nevím, jak to vypadá u baptistů, ale mormoni pečlivě prověřují každého kandidáta před křtem. Musí být nejprve učen misionáři (je předepsaný počet lekcí, které se musí probrat), musí se 3x dostavit na nedělní shromáždění a musí před prověřující autoritou dosvědčit, že dodržuje všechna přikázání, která se naučil.
To znamená, že dodržuje desatero, Slovo moudrosti (v podání dnešní církve to znamená ani kapka alkoholu, žádný tabák, žádná káva...), dodržuje Zákon cudnosti (nemá žádný sexuální kontakt s jinou osobou než manželem/manželkou, nesleduje pornografii, nemasturbuje, nebydlí s nesezdanou osobou opačného pohlaví ve stejném bytě, nenosí odhalená ramena nebo příliš krátké sukně, nemluví sprostě...), zavazuje se chodit každou neděli na shromáždění a nechodit v neděli nakupovat, zavazuje se platit 10% svého platu církvi.... a mnohé další.
Je zvláštní, jak se může nějaká církev nebo náboženství obrátit proti samotným základům, z nichž vyrostlo. Ale tak to bývá v historii náboženství vždy :)
(Budu rád, pokud si mě přidáte na FB a Googlu)
